Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat

K tomuto výsledku vedlo především rychlé nasazování větrné a solární energie. Například v letošním třetím čtvrtletí vzrostla instalace solárních zdrojů o 46 % a větrných o 11 %. Díky tomu zůstaly emise v energetickém sektoru země stabilní, a to i navzdory zvýšené poptávce po elektřině.

Během prvních devíti měsíců tohoto roku Čína přidala do sítě 240 GW solární kapacity a 61 GW větrné kapacity, čímž je na cestě k dalšímu rekordu v oblasti obnovitelných zdrojů za rok 2025. V loňském roce země nainstalovala 333 GW solární energie, což bylo více než zbytek světa dohromady.

Analýza provedená Centrem pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (Crea) pro web Carbon Brief zjistila, že emise CO2 byly ve třetím čtvrtletí roku 2025 nezměněné ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. K tomuto výsledku přispěl klesající objem emisí v odvětvích, jako je cestování, cement a ocelářství.

Tyto informace přicházejí v době, kdy se světoví lídři scházejí v Brazílii na klimatickém summitu COP30. Ten probíhá na pozadí sílící naléhavosti v boji proti klimatické krizi. Čínský prezident Si Ťin-pching se sice nezúčastnil summitu lídrů, ale čínská delegace je na jednáních přítomna.

Prezident COP30 a brazilský diplomat André Corrêa do Lago v pondělí ocenil čínský pokrok v oblasti zelených technologií. Uvedl, že Čína přichází s řešeními, která jsou prospěšná pro celý svět, nikoli jen pro ni samotnou. Konstatoval, že bohaté země ztratily nadšení pro řešení klimatické krize.

Dodal, že solární panely jsou nyní mnohem levnější a cenově konkurenceschopné oproti fosilním palivům. Z pohledu změny klimatu je to velmi dobrá zpráva.

Lauri Myllyvirta, hlavní analytik Crea, nicméně upozornil, že celkový emissní trend Číny za celý rok 2025 by mohl ještě zaznamenat mírný nárůst, v závislosti na výsledcích posledního čtvrtletí. Předpokládá se ale, že by mohlo dojít k celoročnímu poklesu, pokud se potvrdí trend z předchozích let, kdy poptávka po elektřině nejrychleji rostla v letních měsících.

Čína má stanovené dva hlavní uhlíkové cíle, a to dosažení vrcholu emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Země sice v září zveřejnila nejnovější cíle, které počítají se snížením celkových emisí skleníkových plynů o 7 % až 10 % z jejich vrcholu do roku 2035.

Experti nicméně tvrdí, že tyto cíle jsou příliš skromné na to, aby odvrátily globální katastrofu, a jsou daleko od snížení o 30 %, které je považováno za reálné a nutné. Čína má však historii podceňování a překračování svých klimatických závazků.

Li Shuo, ředitel China Climate Hub při Asia Society Policy Institute, nedávno uvedl, že nejnovější čínské cíle by měly být vnímány jako základ, nikoli jako strop. Ačkoli je Čína pravděpodobně na cestě k dosažení vrcholu emisí dříve, než se plánovalo, Myllyvirta upozornil, že některé oblasti ekonomiky jdou proti trendu dekarbonizace.

Poptávka po ropě a emise v dopravním sektoru sice ve třetím čtvrtletí klesly o 5 %, avšak v jiných oblastech došlo k nárůstu o 10 %. Tento růst je způsoben prudkým zvýšením produkce plastů a dalších chemikálií.

Čína má také pravděpodobně nesplnit svůj cíl pro snížení uhlíkové intenzity (emisí CO2 na jednotku HDP) v období let 2020 až 2025. To znamená, že pokud chce země splnit svůj cíl pro rok 2030, kterým je snížení uhlíkové intenzity o 65 % ve srovnání s rokem 2005, bude muset přistoupit k strmějším redukcím emisí.

V současnosti se v Číně soustředí veškerá pozornost na 15. pětiletý plán, který stanoví vládní priority a politiky pro období 2026–2030. Úplné znění bude zveřejněno až příští rok, ale čínští představitelé naznačili, že klíčovým bodem plánu budou nízkouhlíkové energetické systémy.