Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Tento letopočet, v odborných kruzích známý jako „Davidsonovo okno“ (podle náčelníka indicko-pacifického velitelství, admirála Phila Davidsona, který možný útok v roce 2027 zmínil už v roce 2021, pozn. red.), představuje moment, kdy by prezident Si Ťin-pching mohl mít k dispozici dostatečné vojenské kapacity k vynucení sjednocení ostrova s pevninou.

Pentagon uvádí, že Čína piluje hned několik scénářů útoku, od ničivých raketových úderů a námořní blokády až po nejnebezpečnější variantu v podobě masivní obojživelné invaze.

Zpráva zároveň varuje před bezpečností samotných Spojených států. Historicky bezprecedentní zbrojení Číny, které zahrnuje bleskové rozšiřování jaderného arzenálu, vývoj hypersonických zbraní a raket dlouhého doletu, činí americké území zranitelnějším než kdykoli dříve.

Čínská strategie se opírá o koncept „totální národní války“, který mobilizuje veškeré státní zdroje k dosažení dominance. Ohroženy jsou nejen americké základny v Asii, ale zejména strategický ostrov Guam.

Čínské rakety jsou nyní schopny zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 2000 námořních mil od svých břehů, což by v případě konfliktu mohlo vážně narušit přítomnost amerického námořnictva v západním Pacifiku.

Významnou roli v čínských plánech hrají moderní bojiště, jako jsou kyberprostor a vesmír. Pentagon upozorňuje na úspěšné operace čínských hackerů, například skupinu Volt Typhoon, které se v roce 2024 podařilo proniknout hluboko do americké kritické infrastruktury.

Tyto schopnosti by Čína mohla využít k ochromení mobilizace amerických sil nebo k vyvolání chaosu v civilním sektoru ještě před zahájením samotných bojů. Peking se netají ani ambicí ovládnout tzv. první ostrovní řetězec táhnoucí se od Japonska po jihovýchodní Asii, čímž chce změnit globální rovnováhu sil a do roku 2049 nahradit USA v roli přední světové supervelmoci.

Navzdory těmto hrozbám Washington deklaruje, že jeho cílem není ponížení Číny ani vyvolání války. Strategie Spojených států se soustředí na odstrašení prostřednictvím síly – cílem je být natolik vojensky připraven, aby Peking agresi vůbec nepovažoval za reálnou možnost.

Zpráva také paradoxně uvádí, že díky vedení prezidenta Trumpa jsou současné diplomatické vztahy s Čínou stabilnější než v minulých letech. Ministerstvo obrany se hodlá i nadále zaměřovat na otevřenou komunikaci s čínským vojenským velením, aby se předešlo nedorozuměním, přičemž mír v regionu hodlá garantovat z pozice nezpochybnitelné vojenské převahy.

Tomu ale odporuje nejnovější prohlášení Číny, která tvrdě kritizovala dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu. Tento krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.

USA minulý týden oznámily, že hodlají prodat Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou neoddělitelnou součást, zbraně za 11,1 miliardy dolarů. Jednalo by se tak o největší dodávku zbraní, jakou kdy USA ostrovu dodaly.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Čang Siao-kang na tiskové konferenci uvedl, že Spojené státy by měly zastavit své „provokace“ a napravit „nesprávné jednání“.