Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
Reakce z evropských metropolí jsou nezvykle ostré a přímočaré. Německý mluvčí prohlásil, že válka s Íránem nemá s NATO nic společného, a ministr obrany Boris Pistorius se otevřeně dotázal, co si Trump slibuje od hrstky evropských fregat, když situaci nezvládá ani mocné americké námořnictvo. Německo dalo jasně najevo, že se do zajišťování průlivu vojensky nezapojí, a zdůraznilo, že tuto válku nezačalo a není to jejich konflikt.
Krize v Zálivu je však urgentní, protože Írán efektivně zablokoval Hormuzský průliv pro téměř veškerou dopravu s výjimkou vlastních dodávek spojencům. Přestože krizi vyvolalo Trumpovo rozhodnutí zaútočit, dopady na světovou ekonomiku vyžadují rychlé řešení, které je však v nedohlednu. Britský premiér Sir Keir Starmer potvrdil, že jednání o „životaschopném plánu“ s partnery z Evropy i Zálivu probíhají, ale k žádnému rozhodnutí se zatím nedospělo.
Technologicky je situace komplikovaná, protože schopnosti odminování, které jsou nyní klíčové, byly v uplynulých desetiletích u většiny námořnictev opomíjeny. Británie v regionu poprvé po deseti letech nemá žádnou specializovanou loď na lov min a hodlá nasadit nově vyvinuté námořní drony. Tyto systémy však dosud neprošly skutečným bojovým testem. Podle Toma Sharpea, bývalého velitele britského námořnictva, se teprve v příštích týdnech ukáže, zda tato technologie v ostrém nasazení funguje.
Hrozba ze strany Íránu navíc není omezena pouze na miny. Revoluční gardy disponují ozbrojenými rychlými čluny, sebevražednými drony a pobřežními raketami. Íránské zdroje zveřejnily záběry z podzemních tunelů plných útočných prostředků, což naznačuje, že se Teherán na tento moment dlouho připravoval. Trump sice hovoří o „vyřazení špatných aktérů“ na pobřeží, ale spojenci se k takovým útokům, natož k pozemním operacím, staví velmi zdrženlivě.
Evropská unie prostřednictvím šéfky diplomacie Kaji Kallasové rovněž odmítla rozšíření svých námořních misí v oblasti. Stávající operace Aspides v Rudém moři disponuje pouze třemi plavidly a čelí zcela jinému typu hrozby než té, kterou představuje Írán. Zatímco u jemenských Húsíů šlo primárně o vzdušné útoky, Írán ohrožuje lodě ze vzduchu, z hladiny i zpod hladiny zároveň.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se sice pokouší sestavit koalici pro doprovod plavidel, ale i on zdůraznil, že se tak může stát až po skončení „nejžhavější fáze“ konfliktu. Některé evropské vlády, například ta německá, chtějí od Izraele a USA nejdříve slyšet, kdy přesně plánují dosáhnout svých vojenských cílů, než začnou o nové bezpečnostní architektuře vůbec uvažovat.
Zmatení spojenci tak prozatím zůstávají v úzkých. Uvědomují si, že nečinnost není dlouhodobě udržitelná, ale zároveň nechtějí být zataženi do konfliktu bez jasného právního základu a promyšleného plánu. Jak poznamenal premiér Starmer, britští vojáci si zaslouží vědět, že jsou nasazováni na základě legitimních rozhodnutí a se strategií, která má hlavu a patu. V tuto chvíli však takový plán neexistuje.
Související
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte
NATO , Donald Trump , Armáda Francie
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
před 1 hodinou
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
před 1 hodinou
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
před 2 hodinami
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 3 hodinami
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 3 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 4 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 5 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 6 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
včera
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
včera
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
včera
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
Poslanecká sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Tato změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým má být nahrazen stávající služební zákon. Celá legislativní předloha nyní poputuje k dalšímu projednání do Senátu.
Zdroj: Libor Novák