Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti

Celé hlasování provází silný ekonomický tlak ze strany Moskvy, přičemž stávající premiér Nikol Pašinjan usiluje o znovuzvolení na základě slibu budoucí evropské integrace. Volby tak přitahují značnou mezinárodní pozornost, protože Arménie se sice politicky obrací k západním partnerům, ale zároveň zůstává hluboce provázaná se svým největším obchodním partnerem, kterým je právě Rusko.

Za nynějším diplomatickým sblížením se Západem stojí především premiér Pašinjan, který zemi vede od roku 2018. Od té doby se mu podařilo nasměrovat Arménii pryč z moskevské sféry vlivu, prosadit zákon zahajující proces vstupu do Evropské unie a prostřednictvím dohody zprostředkované Spojenými státy urychlit mírová jednání se sousedním Ázerbájdžánem. Tento krok mu vynesl podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa a na začátku letošního roku Pašinjan navíc v hlavním městě Jerevanu uspořádal velký summit za účasti lídrů Evropské unie a ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského.

Navzdory těmto mezinárodním úspěchům však domácí podpora současného premiéra výrazně klesla a z původních 54 procent v roce 2021 se propadla na současných zhruba 30 procent. Hlavním důvodem je ztráta Náhorního Karabachu, hornaté enklávy na území Ázerbájdžánu, kterou v roce 2023 ázerbájdžánské síly ovládly vojenskou silou, což vedlo k odchodu 100 tisíc etnických Arménů. Domácí kritici Pašinjanovi nikdy neodpustili ústupky učiněné v zájmu míru, mezi něž patří i odmítnutí kampaně za propuštění bývalých karabašských lídrů držených v ázerbájdžánských věznicích. Samotná mírová dohoda společnost hluboce rozděluje, což potvrzují i průzkumy, podle nichž ji podporuje 44 procent obyvatel, zatímco 41 procent je proti.

Opozice vůči premiérovi je v současnosti roztříštěná do několika stran a aliancí, z nichž nejvýraznější je Aliance Arménie vedená bývalým prezidentem Robertem Kočarjanem. Republikánská strana dalšího exprezidenta Serže Sargsjana sice nestaví vlastní kandidáty, ale vyzvala své příznivce k hlasování proti současné vládě. Oba bývalí státníci shodně tvrdí, že jedinou cestou k zajištění národní bezpečnosti je obnova hlubokých vojenských a hospodářských vazeb s Ruskem. Hlavním Pašinjanovým vyzyvatelem je miliardář Samvel Karapetjan, který zbohatl v Rusku a volební kampaň vede prostřednictvím svého synovce, jelikož sám se nachází v domácím vězení kvůli obvinění z pokusu o svržení vlády. Poslední předvolební průzkumy přisuzují Pašinjanově straně Občanská smlouva vedení s 32 procenty hlasů, nicméně celých 40 procent voličů uvádí, že nedůvěřuje žádné politické osobnosti.

Nad celým volebním procesem se výrazně vznáší stín Moskvy a její zájmy. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc otevřeně vypočítal ekonomické výhody, o které by Arménie v případě těsnějších vazeb se Západem přišla, a varovně poukázal na to, že současná krize na Ukrajině začala právě snahami o přiblížení k Evropské unii. Po rétorice následovaly hmatatelné kroky, když Moskva ve dvou týdnech předcházejících volbám zakázala dovoz arménských květin, minerálních vod, koňaku, čerstvé zeleniny a ovoce. Pro Arménii přitom Rusko představuje zásadního partnera, který v roce 2025 zajišťoval 36 procent jejího zahraničního obchodu.

Podle analytiků z Arménského centra pro sociálně-ekonomická studia se Moskva těmito kroky snaží přímo ovlivnit konečné výsledky hlasování. Zatímco závislost na ruských vojenských dodávkách se Arménii podařilo dramaticky snížit a přibližně 95 procent armádního importu nyní pochází z Indie, Francie, Číny a dalších států, v ekonomické oblasti má Rusko stále obrovskou páku. Jerevanu dodává plyn za cenu 177,50 dolaru za tisíc metrů krychlových, což je hluboko pod evropskými tržními cenami, které přesahují 600 dolarů. Koncem května navíc Putin vyzval Arménii k co nejrychlejšímu uspořádání referenda, v němž by si občané vybrali mezi EU a členstvím v Eurasijské ekonomické unii (EAEU).

Pašinjan se této přímé výzvě vyhnul s vysvětlením, že země zatím nemá ani status kandidáta na členství v EU a samotný vstup je hudbou vzdálené budoucnosti. Uvedl, že Arménie bude v rámci EAEU fungovat i nadále, dokud se volba mezi oběma bloky nestane nevyhnutelnou, přičemž v současnosti jde podle něj o čistě teoretickou otázku. Evropská unie však situaci nečinně nepřihlíží. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přislíbila Arménii finanční pomoc ve výši 50 milionů eur a obvinila Moskvu ze zneužívání hospodářských vztahů k politickému tlaku s tím, že unie Jerevanu usnadní obchodování s komoditami, na které Rusko uvalilo sankce.

Samotná volební kampaň, v níž premiér vystupuje s heslem „Stůjte za mírem!“, byla v zemi mimořádně napjatá a neobešla se bez ostrých konfrontací. Konflikt propukl zejména mezi Pašinjanem a vysídlenými karabašskými Armény, přičemž jeden z incidentů vyústil v premiérovy urážky na adresu občanského aktivisty Artura Osipjana. Ten byl následně zatčen za údajné maření volební kampaně a na protest zahájil hladovku. Opoziční představitelé v této souvislosti obviňují předsedu vlády z nastolování autoritářských praktik a ze zneužívání státních prostředků, včetně nucení státních zaměstnanců k účasti na vládních mýtincích. Podle opozice doprovází nynější kampaň bezprecedentní atmosféra strachu a vydírání.

Pašinjan ve volbách obhajuje svou doktrínu takzvané „Skutečné Arménie“, tedy země, která žije v míru se svými sousedy a je integrovaná do Evropy, namísto státu definovaného územními ambicemi a závislostí na Moskvě. Ačkoliv jeho podpora v zemi prudce oslabila, pro velkou část voličů stále představuje jedinou alternativu vůči návratu starých pořádků spojených s korupcí. Pro běžné Armény stojící u volebních uren je tak celá otázka mnohem složitější než pouhé geopolitické soupeření. Rozhodují se, zda jsou ochotni snášet okamžité hospodářské dopady ruských sankcí za cenu vize evropské budoucnosti, která zůstává velmi vzdálená.