Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Nové hodnocení kontrarozvědných rizik bylo vydáno v období eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Tel Avivem, které pramení z odlišných pohledů na další postup ve válečném konfliktu s Íránem. Agentura DIA rozeslala interní oběžník, ve kterém označila schopnosti a aktuální operace Izraele v oblasti lidské i technické špionáže za kritické. Tento krok reflektuje obavy, že se izraelští agenti snaží proniknout k interním informacím o rozhodovacích procesech uvnitř administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Analytický dokument vypracovaný rozvědkou DIA obsahuje sedm stran podrobných hlášení a grafických přehledů, které zachycují konkrétní incidenty z poslední doby. Podle vysoce postavených zdrojů z amerického bezpečnostního aparátu se Izrael zaměřuje především na sledování vrcholných představitelů USA, aby získal přehled o tajných vládních debatách týkajících se budoucnosti Blízkého východu. Cílem je zjistit, jaké kroky plánuje Bílý dom podniknout v probíhajících konfliktech.

Izraelská strana veškerá obvinění z provádění výzvědných aktivit vůči svému nejbližšímu západnímu partnerovi striktně odmítla. Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu vydal oficiální prohlášení, v němž označil tyto zprávy za zcela nepravdivé a dodal, že Izrael neshromažďuje zpravodajské informace o amerických subjektech, natož o tamních vládních činitelích. Podle něj jsou veškeré operace země zaměřeny výhradně proti jejím skutečným nepřátelům, a nikoli proti spojencům.

Samotný Pentagon odmítl situaci oficiálně komentovat a k věci se nevyjádřil ani Úřad ředitelky národní zpravodajské služby, který zastřešuje všechny americké tajné služby. Zástupce Bílého domu nicméně v krátkém prohlášení celou záležitost bagatelizoval a označil příběh za podvrh pocházející od zdroje, který nemá o reálném dění dostatečné povědomí. Navzdory těmto veřejným prohlášením však zpravodajští experti potvrzují, že současná intenzita izraelských operací překročila běžný rámec tolerované špionáže mezi přátelskými státy.

Zvýšení stupně ostražitosti přichází bezprostředně poté, co mezi prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem došlo k ostrému názorovému střetu ohledně vojenského postupu v Libanonu a bojů s Íránem. Během nedávného napjatého telefonického rozhovoru Trump dokonce označil izraelského premiéra za blázna, což na veřejnosti vyvolalo otázky o tom, zda se strategické cíle obou zemí nezačínají zásadním způsobem rozcházet.

Hlavním jablkem sváru je diplomatické úsilí Donalda Trumpa, který se po zavedení příměří na počátku dubna snaží vyjednat mírovou dohodu s Teheránem a ukončit válku, kterou obě země společně zahájily na konci února. Izraelské vedení se k této snaze staví velmi skepticky a vyjadřuje pochybnosti o tom, že by Írán jakékoliv dohody dodržoval. Netanjahu naopak prosazuje obnovení masivních bombardovacích náletů a odmítá Trumpovy výzvy k omezení útoků proti hnutí Hizballáh v Libanonu.

Zvýšené kontrarozvědné opatření bude mít v praxi dopad zejména na chování amerických diplomatů a vojáků, kteří budou muset dbát zvýšené opatrnosti při cestách do Izraele nebo při jednáních s tamními představiteli. Podle zdrojů z Pentagonu však toto napětí prozatím neovlivní každodenní sdílení důležitých vojenských informací, které mezi oběma zeměmi nepřetržitě probíhá v souvislosti s operacemi v Íránu. Američtí delegáti jsou již dlouhodobě instruováni, aby v Izraeli používali jednorázové telefony a počítače.

Spojené státy disponují propracovaným systémem na odhalování cizích špionů, do kterého je zapojena armáda i civilní složky, přičemž hlavní roli hraje Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Izraelské tajné služby mají mezi americkými diplomaty a bezpečnostními činiteli dlouhodobě pověst mimořádně agresivního aparátu, který se velmi intenzivně zajímá o vnitřní záležitosti USA. Odborníci z think-tanků ve Washingtonu potvrzují, že izraelský zájem o americké kroky je v současné krizové situaci enormní.

Historie špionážních skandálů mezi oběma zeměmi sahá hluboko do minulosti a v osmdesátých letech minulého století způsobila vážný diplomatický rozkol. Tehdejší analytik amerického námořního zpravodajství Jonathan Pollard byl odsouzen k třiceti letům vězení poté, co bylo zjištěno, že Izraeli prodal kufry plné přísně tajných dokumentů. Na druhou stranu, Spojené státy rovněž provádějí špionáž vůči svým partnerům, což v roce 2013 odhalily úniky informací od Edwarda Snowdena, které ukázaly např. odposlouchávání mobilního telefonu tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.

Přestože americké a izraelské tajné služby pojí desetiletí úzké a úspěšné operační spolupráce, současné podezření z nepřátelských aktivit přichází v mimořádně citlivou chvíli. Pokud se potvrdí, že Izrael skutečně zintenzivnil své tajné operace zaměřené na sledování představitelů Trumpovy administrativy, hrozí podle bývalých diplomatů vážné narušení vzájemné důvěry. To by mohlo zkomplikovat koordinaci dalších kroků na mezinárodním poli v době, kdy se rozhoduje o ukončení nebo pokračování rozsáhlého válečného konfliktu.