EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Izraelské obranné síly v pondělí oznámily, že zahájily „omezené a cílené pozemní operace“ v jižním Libanonu, které jsou zaměřeny proti klíčovým baštám hnutí Hizballáh. Jde o reakci na raketové útoky tohoto hnutí, které je podporováno Íránem a aktivně se zapojilo do probíhající americko-izraelské války proti Teheránu. Izraelské bombardování si od 3. března vyžádalo již více než 800 obětí, včetně mnoha dětí.

Humanitární situace v Libanonu je podle západních představitelů hluboce alarmující. Kvůli bojům muselo své domovy opustit již více než milion lidí. Představitelé mocností ve svém vyjádření zdůraznili solidaritu s libanonskou vládou a tamními obyvateli, kteří byli do ničivého konfliktu vtaženi proti své vůli, a vyjádřili podporu snahám Bejrútu o odzbrojení Hizballáhu.

Libanonská vláda již dříve navrhla Hizballáhu odzbrojení, což však tato skupina odmítla. Současná invaze není prvním případem, kdy Izrael vstoupil na libanonské území; podobné operace podnikl v posledních padesáti letech několikrát, naposledy v roce 2024. Cílem těchto akcí je obvykle zajistit severní hranici Izraele před neustálou raketovou palbou z libanonské strany.

V souvislosti s tímto konfliktem se objevují i další diplomatické třenice. Evropa například odmítá požadavky Donalda Trumpa, aby pomohla s ochranou Hormuzského průlivu, a někteří evropští diplomaté to označují za pokus o vydírání. Zároveň se objevují zprávy o tom, že NATO zachytilo íránské rakety mířící směrem k Turecku, což dále zvyšuje napětí v celém regionu.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski k situaci uvedl, že Varšava nemá v úmyslu se k útokům na Írán připojit, protože má dostatek vlastních starostí v bezprostředním sousedství. Írán naopak obviňuje Evropskou unii ze spoluúčasti na válce. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí je lhostejnost EU vůči americké a izraelské agresi v podstatě tichým souhlasem s probíhajícími operacemi.