Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Tento postoj je v přímém rozporu s názorem šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas, která debatu o zvláštním zmocněnci označila za past, do níž chce Rusko Evropu nalákat. Upozornila, že Moskva si již začíná vybírat, kdo by pro ni byl přijatelný, čímž odkázala na návrh ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se této role ujal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Podle Kallas by se Evropská unie měla raději zaměřit na definování vlastní strategie vůči Moskvě a na své klíčové zájmy.

Norský ministr zahraničí naopak poukázal na to, že některé body dřívějších vyjednávání vedených Spojenými státy se týkaly záležitostí, o kterých může rozhodovat pouze samotná Evropa. Mezi tato témata zařadil například uvolňování sankcí nebo cestu Kyjeva ke členství v Evropské unii, a proto je podle něj evropský hlas u stolu nezbytný. Zdůraznil však, že existuje zásadní rozdíl mezi tím, když Evropa vysílá někoho, kdo reprezentuje její vlastní zájmy, a tím, kdyby se pokoušela o nestrannou mediaci mezi oběma konfliktními stranami.

Podle Eideho by měla Evropa i Spojené státy jednoznačně stát na straně podporující Ukrajinu. Skutečný zprostředkovatel by měl být ideálně nezávislý na celém konfliktu a snažit se hledat společnou řeč, k čemuž by se podle něj nejlépe hodil někdo nestranný, pravděpodobně pocházející ze země mimo evropský kontinent. Přirovnal tuto situaci k soudnímu řízení, kde roli právníka i soudce považuje za důležitou, ale zcela odlišnou.

Debaty o unijním zmocněnci nabývají na intenzitě v době, kdy Spojené státy své mírové úsilí v této oblasti omezily. Vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff a Jared Kushner, jsou totiž plně vytíženi snahami o zprostředkování příměří s Íránem. Myšlenku evropského zastoupení u stolu sice podpořili jak Putin, tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, oba však mají diametrálně odlišné představy o tom, kdo by měl tuto funkci vykonávat.

Poté, co ruský prezident zmínil jméno Gerharda Schrödera, ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha tento návrh ironizoval. Prohlásil, že stejně kvalifikovaní pro takovou práci by byli i francouzský herec Gérard Depardieu, známý svými sympatiemi ke Kremlu, nebo bývalá americká akční hvězda Steven Seagal. Samotní evropští ministři zahraničí vyjadřovali při příjezdu na kyperské setkání velmi rozdílné názory na možnost přímého vyjednávání s Ruskem.

Zatímco diplomaté z pobaltských států zůstávají k přímým rozhovorům skeptičtí a sdílejí obavy Kaji Kallas z ruské pasti, belgický ministr zahraničí Maxime Prévot myšlenku podpořil. Uvedl, že je nutné využít příležitosti, kterou přineslo rozhodnutí Spojených států pozastavit svou angažovanost v tomto vyjednávacím procesu. Podle něj musí unie přijmout společné rozhodnutí nejen o konkrétní osobě, ale také o obsahu, který chce na jednací stůl přinést.

Paříž i Berlín se k okamžitému přímému dialogu staví opatrně a tamní vysocí představitelé v posledních dnech naznačili, že ačkoli přítomnost Evropana při rozhovorech podporují, načasování pro jmenování takového zmocněnce není optimální. Podle norského ministra zahraničí se však současný moment jeví jako smysluplný. Eide to zdůvodnil nejen nynějším nižším zájmem ze strany USA, ale také úspěšnými ukrajinskými údery dlouhého doletu a schopností Kyjeva brzdit pokusy Moskvy o letní ofenzívu.