Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Washington provedl nálety na íránské cíle včetně řídicího stanoviště v přístavu Bandare Abbás a zneškodnil pět íránských dronů v oblasti Hormuzského průlivu. Teherán reagoval odpálením balistické rakety, kterou americká armáda zneškodnila nad Kuvajtem, přičemž obě strany se navzájem obviňují z hrubého porušení příměří. Současná intenzita střetů je však stále nesrovnatelná s prvními týdny konfliktu, kdy USA a Izrael podnikaly tisíce náletů a Írán masivně útočil drony a raketami.

Na pozadí těchto incidentů probíhá složitý diplomatický proces, který zastřešuje Pákistán. Íránská státní média zveřejnila neoficiální čtrnáctibodový návrh memoranda, který požaduje zrušení americké námořní blokády, stažení amerických sil z blízkosti Íránu a obnovení běžné dopravy v Hormuzském průlivu pod společnou správou Íránu a Ománu.

Tento dokument však zcela opomíjel jakékoli ústupky ze strany Teheránu, zejména v klíčové jaderné otázce. Bílý dům označil tento text za naprostý podvrh a prezident Donald Trump prohlásil, že s dosavadními návrhy dohod není spokojen. Trump sice naznačil, že Írán začíná ustupovat v požadovaných bodech, ale zároveň zopakoval, že pokud Teherán podmínky nesplní, nařídí ministru obrany Petu Hegsethovi pokračovat ve válečném tažení.

Americký prezident zároveň ostře varoval i tradičního spojence USA, když prohlásil, že pokud by se Omán pokusil s Íránem kontrolovat lodní trasu v průlivu, Spojené státy by zemi zničily. Americké ministerstvo financí navíc uvalilo sankce na nově založený íránský úřad pro správu Hormuzského průlivu s odůvodněním, že jde o pokus Revolučních gard monetizovat státní terorismus.

Donald Trump se sice snaží prezentovat vývoj konfliktu jako úspěšný a odmítá tlaky spojené s nestabilitou ropného trhu či blížícími se podzimními kongresovými volbami, nachází se však v komplikované pozici. Část jeho vlastní strany i izraelský premiér Benjamin Netanjahu ho tlačí k návratu do války, zatímco v Teheránu sílí hlasy radikálů požadujících maximální ústupky ze strany USA.

Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ukáží následující dny, zda je pokrok v jednáních možný, avšak i přes pokračující provokace v Perském zálivu se zdá, že ani jedna ze stran nemá v současnosti zájem o návrat k otevřené válce.