Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Ukrajinské velení se dlouhodobě soustředí na to, aby nepříteli způsobovalo vyšší ztráty, než jaké je schopna Moskva doplňovat novými rekruty. Tímto vyčerpáváním se Kyjev snaží zvrátit nepříznivý vývoj na východní frontě, kde ukrajinské síly vytrvale ustupují už přes tři roky. Intenzita bojů přitom zůstává pro ruské řady zničující. Podle západních rozvědek přišlo Rusko jen během letošního dubna zhruba o 30 tisíc vojáků, přičemž šéf americké diplomacie Marco Rubio v květnu upřesnil, že 15 až 20 tisíc z tohoto měsíčního součtu tvořili přímo padlí.

Extrémní úmrtnost souvisí s neustálými ofenzivními operacemi s cílem ovládnout kompletní území Donbasu, což je úkol, na kterém prezident Vladimir Putin bezpodmínečně trvá. Ačkoliv se přesná čísla o doplňování stavů zjišťují složitě, ekonomické ukazatele naznačují, že Moskva díky finančním kontraktům získává přibližně 800 až 1 000 nových bojovníků denně. To v měsíčním vyjádření představuje zhruba 25 až 31 tisíc rekrutů.

V projevu proneseném v historickém sídle Bletchley Park Keast-Butlerová ujistila, že GCHQ intenzivně pracuje na eliminaci ruských hrozeb vůči Spojenému království i celé Evropě. Upozornila, že Kreml se permanentně pokouší omezit funkčnost britské infrastruktury a podkopat tamní demokratické instituce. Klíčovou agendou britských agentů je proto v současnosti zabezpečení datových a energetických tras vedoucích přes strategické podmořské kabely a produktovody v okolních vodách, k čemuž rozvědka využívá i veřejné odhalování ruských plánů a kapacit pro hlubinné operace.

Vážnost situace deklaroval také britský ministr obrany John Healey, podle kterého britské námořní a letecké síly během měsíční operace v severním Atlantiku úspěšně monitorovaly ruské ponorky třídy Akula a plavidla speciální divize Gugi. Tyto stroje se v oblasti pokoušely o detailní zmapování podmořské infrastruktury. Vzhledem ke komplexnosti těchto rizik ředitelka GCHQ zdůraznila nutnost mezinárodní spolupráce a podpořila osmdesátileté zpravodajské spojenectví s USA, které momentálně čelí politickému napětí.

Tato transatlantická vazba tvoří jádro širší koalice Five Eyes, v níž figurují také Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Vztahy mezi Londýnem a Washingtonem ochladly zejména během jara, kdy Donald Trump opakovaně kritizoval britského premiéra Keira Starmera za jeho zdrženlivý postoj ke konfliktu s Íránem. Přes tyto neshody však kooperace mezi GCHQ a americkou NSA pokračuje, přičemž obě strany aktuálně vyvíjejí obranné mechanismy proti hrozbě superrychlých kvantových počítačů, které by měly být funkční během několika let. Tato technologicky vyspělá zařízení dokážou během okamžiku prolomit šifrování, které dnešní systémy chrání celé roky, což představuje zásadní hrozbu pro státní tajemství a utajovaná data, a proto je podle britské rozvědky nutné vládní systémy zajistit s dostatečným předstihem.