Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Kritizovaný fond disponuje částkou bezmála 1,8 miliardy dolarů a vznikl jako výsledek právně sporné žaloby, kterou Trump vedl proti daňovému úřadu IRS kvůli nezákonnému úniku svých daňových přiznání. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti má fond sloužit k odškodnění Američanů, kteří se stali obětí politicky motivovaného právního boje. Široká kritéria pro čerpání těchto peněz však podle kritiků mohou motivovat svědky k tomu, aby odmítali spolupracovat při vyšetřování prezidentových kroků. Šéf organizace Society for the Rule of Law Gregg Nunziata v této souvislosti uvedl, že Trump korupčním způsobem využívá státní moc k trestání nepřátel a odměňování svých přátel.
Dohoda poskytuje Trumpovi, jeho rodině a firmám rozsáhlou imunitu, která zdaleka přesahuje původně avizované daňové audity. Podle úřadujícího generálního prokurátora Todda Blancheho, který dohodu podepsal a dříve působil jako Trumpův osobní právník, sice ministerstvo spravedlnosti upřesnilo zaměření na civilní záležitosti, text smíru však zakazuje jakékoliv vládní nároky vůči Trumpovu jednání před 19. květnem. Ujednání blokuje federální vymáhání práva u všech kroků, které spadají pod velmi vágní a široce definované pojmy politického boje či zneužívání úřadů, což v praxi znemožňuje revizi prezidentova minulého chování.
Souběžně s tím Trumpova administrativa uplatňuje vůči účastníkům minulých vyšetřování metodu biče a cukru. Prokurátoři a zaměstnanci ministerstva spravedlnosti, kteří se podíleli na kauzách vedených zvláštním vyšetřovatelem Jackem Smithem, byli propuštěni, zatímco obvinění z pohrdání Kongresem proti bývalému Trumpovu poradci Stevu Bannonovi bylo staženo. Naopak bývalý ředitel FBI James Comey a newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová, kteří dříve Trumpa vyšetřovali, nyní sami čelí trestním obviněním. Prezident navíc udělil milost všem odsouzeným za útok na Kapitol a administrativa nevylučuje, že tito lidé dostanou finanční kompenzace z nového fondu.
Trumpův návrat do Bílého domu v lednu 2025 provázela silnější pozice díky precedentu Nejvyššího soudu z roku 2023 o rozsáhlé prezidentské imunitě při oficiálních úkonech. Ministerstvo spravedlnosti nyní využívá tuto doktrínu k odražení civilních žalob souvisejících s událostmi ze 6. ledna a zároveň připravuje nařízení, která mají zablokovat vyšetřování vládních právníků ze strany stavovských advokátních komor. Tyto komory v minulosti odhalily detaily o plánech na zpochybnění výsledků voleb v roce 2020. Ministerstvo však tvrdí, že disponuje vlastním etickým týmem, a mělo by proto jednání svých zaměstnanců prověřovat jako první.
V rámci oslabování vnitřní kontroly exekutivy Trump na začátku svého druhého funkčního období propustil několik generálních inspektorů, kteří měli za úkol odhalovat podvody a zneužívání pravomocí na jednotlivých ministerstvech. Úřad ministerstva spravedlnosti pro právní poradenství navíc letos vydal memorandum, podle něhož prezident již není povinen dodržovat zákon o prezidentských záznamech, vyžadující uchovávání dokumentů Bílého domu pro Národní archiv. Podle této právní teorie Kongres nemá právo schvalovat zákony, které by jakkoliv omezovaly výkon prezidentské moci nebo zasahovaly do vnitřního chodu Bílého domu.
Tento posun v neprospěch parlamentní kontroly je v souladu s konzervativní většinou Nejvyššího soudu, která dlouhodobě podporuje teorii jednotné exekutivy. Soudci již dříve umožnili Trumpovi bez udání důvodu odvolat šéfy nezávislých agentur a loni v nouzovém režimu schválili rozhodnutí administrativy zadržet zahraniční pomoc ve výši 4 miliard dolarů, čímž oslabili rozpočtové právo zákonodárců. Profesor ústavního práva Zachary Price upozorňuje, že nový fond zapadá do vzorce, kdy se exekutiva snaží utrácet peníze bez souhlasu parlamentu a získat tak absolutní kontrolu nad federálními výdaji.
Pokud Demokraté po nadcházejících sněmovních volbách získají většinu, jejich nástroje pro omezení prezidenta budou výrazně slabší než ty, které měli k dispozici v roce 2019. V dřívějších sporech administrativa argumentovala tím, že soudy nemusí vynucovat kongresová předvolání, protože poslanci mohou k poslušnosti využít své rozpočtové pravomoci, což však nynější vývoj popírá. Bývalý právník ministerstva spravedlnosti a Sněmovny reprezentantů Doug Letter v této souvislosti konstatoval, že Trumpovo jednání jde daleko za rámec toho, co tvůrci ústavy předvídali, a jediným skutečným kontrolním mechanismem tak zůstává ústavní žaloba.
Související
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 7 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 9 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák