Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Rada míru nicméně určité finanční dary získala, avšak tyto peníze byly podle vyjádření jejího mluvčího uloženy jinou cestou. Finanční prostředky totiž doposud směřovaly přímo na bankovní účet, který má tato organizace vedený u finančního ústavu JPMorgan. Oficiální představitel Rady míru pro deník Financial Times vysvětlil, že pro příjem financí bylo záměrně vytvořeno několik různých variant a přispěvatelé se v této fázi jednoduše rozhodli využít jiné dostupné možnosti než právě mechanismus Světové banky.

Rozdíl mezi oběma způsoby ukládání peněz spočívá mimo jiné v transparentnosti vůči zapojeným aktérům. Zatímco Světová banka podléhá přísným pravidlům, účet vedený u společnosti JPMorgan nemá podle zjištění britského ekonomického deníku žádnou povinnost podávat zprávy o své aktuální finanční situaci přispěvatelům ani jednotlivým členům samotné rady. Představitelé Rady míru v této souvislosti uvedli, že organizace se zavázala předložit podrobné finanční výkazy své vlastní výkonné radě, učiní tak ovšem až v době, kterou sama uzná za vhodnou.

Získané dary, které prošly mimo oficiální fond, již byly částečně využity na provozní výdaje spojené s personálním zajištěním správy. Například Maroko přispělo částkou přibližně 20 milionů dolarů, ze které se financuje chod kanceláře Nickolaje Mladenova, jenž v radě působí jako hlavní zmocněnec pro poválečnou Gazu. Tyto peníze jsou rovněž využívány na platy členů palestinské technokratické komise, kterou Rada míru ustavila s cílem zajistit budoucí správu tohoto palestinského území.

Další významný finanční příspěvek poskytly Spojené arabské emiráty, které na specifický účel vyčlenily částku 100 milionů dolarů. Tyto peníze měly být původně použity na výcvik nových policejních složek určených přímo pro Pásmo Gazy. Podle informací dvou zdrojů obeznámených se situací jsou však tyto finance v současné době zcela zmrazeny a celý plánovaný výcvikový program doposud vůbec nezačal.

Do financování projektů se mělo zapojit také americké ministerstvo zahraničí, které se zavázalo realokovat přibližně 1,2 miliardy dolarů ze svých stávajících programů zahraniční pomoci na agendu spojenou s Radou míru. Tyto vládní peníze však zatím nebyly utraceny. Vysoce postavený kongresový poradce pro deník Financial Times upřesnil, že žádný z těchto finančních prostředků nespravuje samotná Rada míru a ministerstvo zahraničí navíc dalo jasně najevo, že ani nemá v úmyslu radě kontrolu nad těmito penězi předat.

Americká diplomacie má sice v plánu poskytnout přibližně 50 milionů dolarů přímo Radě míru na její bezprostřední fungování, ale ani tato částka nebyla doposud vyplacena. Představitelé ministerstva ujistili americký Kongres, že organizace nebude moci tyto finance čerpat do té doby, než budou plně zprovozněny všechny nezbytné kontrolní a administrativní systémy vyžadované pro nakládání s vládními penězi USA. Ministerstvo zahraničí k tomu dodalo, že plně podporuje prezidentovu vizi a neustále vyhodnocuje, jak stávající programy a meziagenturní koordinace mohou tyto cíle nejlépe naplnit.

Mluvčí Rady míru potvrdil, že organizace sice již zahájila výběrová řízení na zajištění bezpečnosti a rekonstrukčních prací, ale dosud neudělila žádné konkrétní zakázky. Hlavním důvodem tohoto zpoždění je skutečnost, že rada zatím nemůže přímo v Pásmu Gazy působit, protože hnutí Hamas stále nebylo odzbrojeno. Původní plán předložený Donaldem Trumpem přitom obsahoval několik na sebe navazujících fází, které počítaly s odzbrojením Hamasu, následným stažením izraelských sil a teprve poté s celkovou obnovou oblasti.

V naplňování těchto vytyčených cílů však podle deníku Financial Times nebylo dosaženo žádného reálného pokroku. Dvě osoby zapojené do plánování poválečného uspořádání v Gaze potvrdily, že na samotnou rekonstrukci zničeného území nebyl dosud nasazen ani jeden americký dolar. Kvůli tomu se celá iniciativa ocitá v situaci, kdy se nedaří zahájit jakékoliv praktické kroky přímo v terénu.

Přední palestinsko-americký akademik Bishara Bahbah, který pomáhal Trumpově administrativě při vyjednávání s Hamasem, uvedl, že technokratická komise nemohla začít pracovat uvnitř Gazy právě kvůli absolutnímu nedostatku financí potřebných pro reálné fungování. Podle Bahbaha si jsou členové komise vědomi toho, že po jejich případném příchodu do Gazy by je místní obyvatelé okamžitě zaplavili žádostmi o humanitární a materiální pomoc, přičemž komise v současnosti nemá vůbec žádné nástroje ani prostředky, jak jim vyhovět. Mluvčí rady k tomu dodal, že v tuto chvíli neexistuje funkční systém pro logistiku a distribuci služeb i zboží, se kterými Trumpův mírový plán počítá, a odmítl, že by organizace peníze pouze hromadila na účtech bez možnosti je efektivně doručit.