V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

K nárůstu napětí přispěly pondělní letecké údery ze strany amerických ozbrojených sil v jižních částech Íránu. Zástupci velitelství CENTCOM tyto operace obhajují jako preventivní kroky zaměřené na eliminaci rizik pro americké vojáky, přičemž cílem bomb byla odpalovací místa střel a plavidla určená ke kladení námořních min. Tyto bojové akce však zásadním způsobem narušují nestabilní dohodu o příměří, která funguje od začátku dubna.

Nový nejvyšší vůdce Íránu Modžtaba Chámeneí prostřednictvím sociální sítě Telegram upozornil, že sousední státy v Zálivu již nebudou fungovat jako ochranná bariéra pro tamní vojenské objekty USA. Americká armáda podle něj ztratí v této oblasti své dosavadní jistoty. Tato vyostřená rétorika přichází v době, kdy obě země řeší obrysy dohody, jež má ukončit čtvrt roku trvající ozbrojený konflikt.

K útokům došlo v momentě, kdy šéf íránské diplomacie a hlavní emisar dorazili do Kataru na jednání s tamním předsedou vlády o možnostech uzavření míru. Šéf Bílého domu Donald Trump se nechal slyšet, že vyjednávání sice vykazují dobrý směr, ale v případě neúspěchu pohrozil dalšími vojenskými údery. Prezident USA jasně zdůraznil, že přijatelná je pro něj pouze výborná smlouva, jinak k žádnému ujednání nedojde.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio během své pracovní cesty v Indii konstatoval, že volný průchod Hormuzským průlivem je naprostou nutností. Dosavadní omezování lodní dopravy v této klíčové pasáži považuje za protiprávní a z globálního hlediska neakceptovatelné. Rubio zároveň odhaduje, že finální úprava smluvních formulací s íránskou stranou si vyžádá ještě několik následujících dní.

Z hlediska bodů budoucí smlouvy Donald Trump připustil možnost, že by Teherán mohl zlikvidovat své zásoby obohaceného uranu přímo ve své zemi, pokud na celý proces dohlédne mezinárodní úřad pro jadernou energii. Podle analytiků se ze strany Washingtonu jedná o značný kompromis. Americký prezident rovněž trvá na tom, aby se do mírového procesu zapojily další regionální státy, včetně Saúdské Arábie, Turecka či Pákistánu, a to formou přistoupení k dohodám upevňujícím vztahy s Izraelem.

Šance na brzký smír mezi oběma velmocemi však podkopávají události v širším regionu. Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu deklaroval záměr kompletně zlikvidovat hnutí Hizballáh působící v Libanonu. To pro diplomatické úsilí znamená velkou komplikaci, protože Írán podmiňuje podpis míru tím, že se klid zbraní bude vztahovat i na situaci na libanonském území. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v této souvislosti vyjádřil plnou podporu bojovníkům Hizballáhu za jejich dosavadní střety s Izraelem.