Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci

Ukrajinská strana označila ruské hrozby za bezostyšné vydírání a naléhavě vyzvala své mezinárodní spojence ke zvýšení tlaku na Moskvu. Podle ukrajinského vyjádření Moskva svým varováním pro cizince fakticky přiznává, že její ostřelování má mimo jiné za cíl zastrašit zahraniční diplomatický sbor. Ukrajina zároveň upozornila, že ruské údery na Kyjev v podstatě neustaly ani na jediný týden od začátku invaze a celková bezpečnostní hrozba ze strany Ruska zůstává stále stejná jako v předchozích letech či měsících.

Rozsáhlé ruské údery ze sobotní noci si v Kyjevě a dalších oblastech vyžádaly čtyři lidské životy a přibližně sto zraněných, jak potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva uvedla, že tento uplynulý útok i hrozby budoucími údery jsou přímou reakcí na to, co označuje za záměrný ukrajinský útok na studentskou kolej ve městě Starobelsk, kde podle ruských představitelů zahynulo 21 lidí. Ukrajinská armáda však tato obvinění odmítla s tím, že její síly zasáhly elitní jednotku ruských vojenských dronů v této okupované oblasti na východě Ukrajiny a na civilisty necílily.

Rusko spustilo několik vln smrtících raketových a dronových útoků na Kyjev poté, co v květnu vypršelo krátké příměří, které se časově shodovalo s každoroční vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství v Moskvě. Krátce po tomto příměří zabily ruské údery v jednom z kyjevských obytných domů 24 lidí včetně tří dětí. O několik dní později pak ruské úřady oznámily, že tři lidé přišli o život při rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku na Moskevskou oblast, k čemuž Zelenskyj poznamenal, že tyto údery byly zcela oprávněnou reakcí na smrtící ruské útoky.

Kyjev následně během sobotní noci utrpěl jeden z největších vzdušných útoků od začátku celého konfliktu. Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazovala exploze, které osvětlovaly oblohu po celou noc, a mnoho obyvatel Kyjeva hlásilo výbuchy otřásající městem, při nichž byla zasažena řada civilních cílů. Rusko k úderu na hlavní město využilo desítky balistických raket a střel s plochou dráhou letu spolu se stovkami dronů, a navíc odpálilo nadzvukovou raketu Orešnik schopnou nést jaderné hlavice na oblast Bila Cerkva ležící 90 kilometrů jižně od Kyjeva.

Při těchto útocích byly poškozeny nebo zcela zničeny i nemilitární cíle, mezi nimiž figuruje Černobylské muzeum v historické čtvrti Kyjeva a Národní umělecké muzeum Ukrajiny. V oblasti Lukanivka došlo k demolici nákupního centra, tržnice a několika obytných budov. Ruské ministerstvo zahraničí dále informovalo, že v pondělí večer proběhl telefonický rozhovor, během kterého ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naléhal na amerického ministra zahraničí Marca Rubia, aby evakuoval americké diplomaty z ukrajinské metropole.

Po tomto telefonátu Rubio prohlásil, že velké údery ze strany Ukrajiny i Ruska jsou jasnou připomínkou toho, proč je tato válka strašná a proč musí skončit. Pokračoval s tím, že Spojené státy jsou připraveny udělat cokoli, co bude v jejich silách, aby pomohly usnadnit ukončení tohoto konfliktu, a vyjádřil naději, že se k tomu v určitém okamžiku naskytne příležitost. Mnozí analytici si ruské varování pro cizince vykládají především jako formu psychologického tlaku, jelikož Rusko provádí rozsáhlé údery na hlavní město pravidelně již od zahájení plné invaze v roce 2022.

Dlouhé roky válečného stavu nicméně naučily Ukrajinu vyvinout a postupně posílit sofistikovaný a vrstvený systém protivzdušné obrany. Tento systém je nyní schopen zachytit velkou část dronů a raket, ačkoli je Rusko často odpaluje v tak obrovských počtech, že obranu zahltí a řada střel přesto projde. Ukrajina zůstává při zachycování raket silně závislá na zahraničních systémech protivzdušné obrany. Zelenskyj v březnu upozornil, že jeho země bude čelit nedostatku těchto zbraní, což dává do souvislosti s probíhající válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.