Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude

Podle Baqáího se oběma stranám podařilo najít shodu na velké části projednávaných témat, nikdo ale v tuto chvíli nemůže tvrdit, že podpis dokumentu je otázkou okamžiku. Chystané memorandum o porozumění by mělo obsahovat prodloužení příměří o šedesát dní, znovuotevření strategického Hormuzského průlivu a také plán pro budoucí jednání o íránském jaderném programu. Prezident Donald Trump sice o víkendu naznačil, že se pozice obou států přibližují, posléze ale uvedl, že dal vyjednavačům pokyn, aby na nic nespěchali.

Zpravodajská stanice CBS News s odkazem na americké tajné služby uvedla, že íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chámeneí se skrývá na neznámém místě. Vůdce utrpěl zranění hned první den války při izraelském úderu, který zároveň připravil o život jeho otce a předchůdce. Kvůli jeho izolaci je předávání informací íránským vyslancům komplikované, což výrazně zpomaluje celou diplomatickou snahu a tempo rozhovorů s Washingtonem.

Navrhovaná dohoda podle amerických médií nepředstavuje definitivní vyřešení krize, protože ty nejsložitější body odsouvá na pozdější debaty. Mezi tyto citlivé otázky patří rozsah a přesné načasování uvolňování sankcí vůči Íránu, rozmrazení íránských finančních prostředků a také americké požadavky na omezení jaderných ambicí Teheránu. Rubio nicméně zdůraznil, že na stole leží pevný základ minimálně ohledně plného uvolnění Hormuzského průlivu, kterým proudí pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu a který Írán blokuje.

Naděje na uklidnění situace okamžitě vyvolaly reakci na světových trzích, kde prudce klesly ceny ropy a asijské burzy naopak zaznamenaly růst. Chystaná dohoda se ale potýká s ostrou kritikou uvnitř Trumpovy vlastní Republikánské strany, kde ji někteří politici označují za příliš ústupnou vůči Teheránu. Například senátor Ted Cruz ji označil za katastrofální chybu a předseda senátního výboru pro ozbrojené složky Roger Wicker podotkl, že šedesátidenní klid zbraní by znehodnotil veškeré dosavadní úspěchy vojenské operace Epic Fury.

Kriticky se vyjádřil také blízký Trumpův spojenec, senátor Lindsey Graham, kterému vadí, že by Írán mohl z konfliktu odejít s pozicí dominantní síly v regionu, což podle něj zpochybňuje samotný smysl začátku této války. Donald Trump tyto výtky odmítl na své sociální síti Truth Social, kde kritiky označil za lidi, kteří o věci nic neví, a dodal, že pokud s Íránem dohodu uzavře, bude dobrá a správná.

Odborníci upozorňují, že i v případě úspěšného podpisu se pozitivní dopady neprojeví v lodní dopravě okamžitě. Lars Jensen, šéf společnosti Vespucci Maritime, v rozhlase BBC uvedl, že návrat dodavatelských řetězců do původního stavu před krizí může trvat celé měsíce. Lodní průmysl bude podle něj k jakýmkoli okamžitým provozním změnám přistupovat velmi opatrně a zdrženlivě.

Kořeny nynějšího napětí sahají k 28. únoru, kdy Spojené státy spolu s Izraelem podnikly masivní údery na Írán, což rozpoutalo široký konflikt na celém Blízkém východě. Írán na to reagoval útoky na Izrael a americké spojence v Perském zálivu a zablokoval Hormuzský průliv, což vyhnalo ceny ropy do extrémních výšin. Po dubnovém příměří USA zavedly blokádu íránských přístavů, která má podle Trumpa trvat až do momentu, kdy bude finální dohoda řádně podepsána a certifikována.

Trump rovněž zopakoval, že Írán nesmí za žádných okolností získat jadernou zbraň, přestože Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží výhradně mírovým účelům. Podle zdrojů z amerických médií by Írán mohl v rámci dohody časem odevzdat svůj vysoce obohacený uran. Na začátku konfliktu přitom disponoval přibližně 440 kilogramy uranu obohaceného na šedesát procent, od čehož zbývá jen krátký proces k dosažení devadesátiprocentní čistoty potřebné pro výrobu bomby, ačkoliv íránský prezident Masúd Pezeškiján v televizi ujistil, že země o jaderný arzenál neusiluje.