Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Vojenský úder vyvolal ostré reakce na ukrajinské straně. Poradce kyjevského ministra pro digitální transformaci Serhij Sternenko v souvislosti s použitím rakety Orešnik uvedl, že Rusko odpálilo střelu schopnou nést jadernou nálož, avšak bez samotné hlavice, s jasným cílem zastrašit Ukrajinu i zbytek světa. Sternenko zároveň zdůraznil naléhavou potřebu ukončit tento konflikt a nastolit mír, který by nebyl podřizován ambicím jednoho člověka.

Noční bombardování zasáhlo více než čtyřicet různých lokalit po celé zemi a vyžádalo si oběti na životech i desítky zraněných mezi civilním obyvatelstvem. Podle dostupných informací přišli o život nejméně čtyři lidé a dalších šedesát čtyři osob utrpělo zranění, přičemž tři lidé zůstávají v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou hlášeny také děti. Celá operace je vnímána jako odvetný krok, kterým Vladimir Putin hrozil po předchozím ukrajinském útoku na studentskou kolej v okupovaném Luhansku, kde podle ruských zdrojů zahynulo dvanáct studentů.

Ukrajinské vojenské síly obhajovaly své předchozí kroky s tím, že v Luhanské oblasti zasáhly výhradně armádní objekt, jehož personál se pravidelně podílel na útocích proti ukrajinským civilistům a tamní infrastruktuře. Před samotným nočním ruským útokem přitom varovaly západní zpravodajské služby, na což reagoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americké velvyslanectví v Kyjevě rovněž s předstihem upozornilo na bezprostřední riziko rozsáhlého vzdušného napadení.

Kromě systému Orešnik s dělenými hlavicemi použila ruská armáda během noci také střely Kinžál, Iskander a rakety s plochou dráhou letu Ch-101. V samotném Kyjevě výbuchy poškodily nejméně deset obytných výškových budov a zasáhly také tržnici u nákupního centra Kvadrat. Nasazení pokročilého raketového systému Orešnik sice potvrdily ruské zdroje, bezprostředně po útoku však chybělo nezávislé ověření této informace z dalších mezinárodních zdrojů.

Na prudké zvýšení aktivity ruského dálkového letectva u ukrajinských hranic okamžitě reagovalo Polsko, které aktivovalo své obranné mechanismy. Varšava oznámila, že do operačního prostoru vyslala mimo jiné stíhací letouny francouzského letectva. Velitelství operačních sil polské armády uvedlo, že dalo do pohotovosti veškeré potřebné pozemní systémy protivzdušné obrany a radarové detekce, aby zajistilo bezpečnost vlastního vzdušného prostoru.

Ukrajinský prezident potvrdil, že informace o chystaném ruském úderu za použití střely Orešnik získal od domácích tajných služeb i od amerických a evropských partnerů. Podle dostupných zpráv šlo již o třetí případ, kdy byla tato zbraň nasazena bez reálné bojové hlavice, což ukazuje na záměr Kremlu demonstrovat sílu a vyvíjet psychologický tlak na ukrajinské vedení i obyvatelstvo.

Tento způsob vedení útoků však vyvolal vlnu kritiky i uvnitř samotné ruské komunity. Jeden z radikálních ruských vojenských kanálů na sociálních sítích otevřeně zpochybnil smysl odpalování cvičných střel bez výbušné hlavice. Autor příspěvku kritizoval rozhodnutí velení s tím, že použití nefunkční rakety nepřineslo žádné strategické výsledky, nevedlo k eliminaci ukrajinských představitelů a nijak nekompenzuje ztráty na životech, ke kterým došlo na okupovaných územích.

Podle vojenských analytiků tak masivní nasazení stovek dronů a desítek střel v kombinaci s hypersonickou technologií představuje jeden z nejtvrdších úderů poslední doby. Ukrajina i přes pokročilé systémy varování čelila obrovskému tlaku na svou protivzdušnou obranu, přičemž škody na civilní infrastruktuře v okolí hlavního města i v dalších regionech jsou značné.