Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Tato iniciativa reaguje na narůstající počet vzdušných incidentů podél východního křídla aliance. Státy jako Polsko a Rumunsko čelily vlnám pronikajících dronů, které způsobily materiální škody i zranění, zatímco Estonsko a Lotyšsko zaznamenaly narušení vzdušného prostoru a výskyt podezřelých bezpilotních aparátů.

Tyto události vyvolaly silný politický neklid v celém regionu. Dosavadní praxe přitom funguje tak, že jednotlivé členské země samy striktně určují pravidla pro nasazení svých národních zbraní, což v rámci NATO vytváří složitou mozaiku rozdílných předpisů a komplikuje to rychlou reakci.

Připravovaný plán počítá s tím, že se dosavadní systémy balistické ochrany formálně integrují do stávajících misí střežení vzdušného prostoru, které na východním křídle zajišťují stíhací letouny. Tyto kapacity by se tak nově transformovaly na čistě obranné mise.

Diskuse o odstranění národních omezení probíhaly již od podzimu, avšak zásadní impuls a urgenci jim dodal nedávný útok, při němž Írán vyslal balistické rakety směrem k Turecku. Tento incident definitivně přesvědčil spojence o nutnosti zavést jednotný celoalianční přístup k obraně nebe.

Představitelé aliance upozorňují, že ačkoliv se napadené státy při narušení prostoru okamžitě obracejí na NATO, samy musí přispět k nápravě tím, že zruší svá striktní vnitrostátní omezení. Generál Grynkewich své návrhy na posílení akceschopnosti předložil velvyslancům všech dvaatřiceti členských zemí.

Konečné rozhodnutí a oficiální posvěcení této reformy se očekává během vrcholného summitu, který se v Turecku uskuteční ve dnech 7. a 8. července.