Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Podle zdrojů CNN obeznámených se situací počítají aktuální verze dokumentu s postupným otevřením strategického Hormuzského průlivu a s ukončením americké námořní blokády íránských přístavů. Následně by měl začít běžet čas pro vyřešení dalších zásadních neshod, zejména v otázce íránského jaderného programu. Íránská státní média však vyjadřují pochybnosti o tom, zda k dohodě vůbec dojde, protože polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že mezi oběma stranami stále přetrvávají rozpory ohledně jednoho nebo dvou klíčových bodů. Sám prezident Trump potvrdil, že text je sice z velké části vyjednán, ale Washington na podpis nijak nespěchá.

Prezident Trump na sociálních sítích uvedl, že na základě memoranda dojde k plnému zprovoznění klíčové námořní cesty v Hormuzském průlivu. Íránská média, z nichž některá mají blízko k Islámským revolučním gardám, však zdůrazňují, že vodní cesta zůstane pod íránským dohledem. Teherán plánuje během 30 dnů umožnit návrat lodní dopravy na předválečnou úroveň, současně však požaduje okamžité zrušení americké námořní blokády. Trump naopak deklaroval, že blokáda zůstane v platnosti až do okamžiku, kdy bude podepsána a certifikována konečná mírová dohoda, nikoli pouze samotné memorandum.

Představitelé Teheránu dávají jasně najevo, že obnovení komerčního provozu neznamená, že by se vzdali svých válečných nároků na kontrolu tohoto strategického bodu. Írán hodlá nadále vyžadovat koordinaci s tamními úřady pro zajištění bezpečného tranzitu a mluvčí ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí prohlásil, že Hormuzský průliv je záležitostí výhradně Íránu a sousedních pobřežních států, zejména Ománu. Během konfliktu si navíc Teherán nárokoval právo uvalit na komerční plavidla tranzitní poplatky.

Součástí navrhované širší dohody by měl být závazek Íránu, že nebude usilovat o jadernou zbraň, a ochota zahájit rozhovory o odevzdání zásob vysoce obohaceného uranu. Íránští činitelé však trvají na tom, že debaty o jádru mohou začít až po definitivním schválení memoranda o ukončení války. Agentura Fars v této souvislosti uvedla, že Teherán v aktuálním textu nepřijal žádné závazky ohledně likvidace zařízení či odevzdání uranu. Trump naproti tomu trvá na tom, že Írán se musí vzdát více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který ukryl pod zem po loňských amerických náletech.

Vzhledem ke kritickému stavu domácí ekonomiky Írán nekompromisně požaduje okamžité rozmrazení miliard dolarů na zahraničních bankovních účtech. Podle agentury Tasnim nebude žádná dohoda možná, pokud Washington hned v prvním kroku neuvolní konkrétní část těchto finančních prostředků a nezaručí jasný mechanismus pro zbytek peněz. Vysoký představitel americké administrativy však kontroval prohlášením, že k uvolnění íránského majetku v zahraničí dojde teprve tehdy, až bude Hormuzský průliv prokazatelně otevřený a plně funkční.

Podobná situace panuje také v otázce rozsáhlých mezinárodních sankcí, které na Írán uvalily Spojené státy a Evropa. Íránská strana sice uznává, že samotné rušení sankcí se nestihne projednat v takto krátkém časovém úseku, ale trvá na tom, aby byl tento požadavek v textu výslovně zmíněn. Podle odhadů Teheránu by jen dočasné povolení prodeje ropy mohlo během 60 dnů přinést do státní pokladny téměř 10 miliard dolarů. Washington ovšem opakuje, že uvolnění sankcí bude pevně vázáno na otevření průlivu a následný pokrok v jaderných jednáních.

Během válečného konfliktu američtí představitelé otevřeně hovořili o nutnosti zničit íránský program balistických raket s dlouhým doletem. Prezident Trump opakovaně varoval před jeho prudkým rozvojem, v posledních dnech však debaty o raketovém arzenálu jako přímé součásti rozhovorů poněkud utichly. Tento postoj přetrvává i přesto, že Izrael a státy Perského zálivu považují íránské rakety za bezprostřední bezpečnostní hrozbu pro celý region.

Zatím není jasné, jakým způsobem bude v memorandu ošetřen paralelní konflikt mezi Izraelem a Íránem podporovaným Hizballáhem v Libanonu. Zatímco íránská agentura Tasnim tvrdí, že text hovoří o ukončení války na všech frontách včetně té libanonské, izraelské zdroje nabízejí jiný výklad. Podle nich izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního telefonátu s Trumpem zdůraznil, že si Izrael musí zachovat naprostou svobodu jednání proti hrozbám na všech frontách, a americký prezident tento princip potvrdil.

Íránské diplomatické zdroje nakonec shrnují, že Teherán je připraven na spravedlivou a vyváženou dohodu. Hlavním cílem země zůstává to, aby válečný stav na Blízkém východě skončil natrvalo.