USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Americký prezident Donald Trump přitom krátce předtím prohlásil, že mírová dohoda je již z velké části vyjednána. Uvedl tak po telefonických rozhovorech s Pákistánem, spojenci v Perském zálivu a Izraelem. V samotném Íránu naopak panuje slavnostní nálada a tamní vláda se připravuje na vyhlášení historického vítězství nad svými dvěma hlavními nepřáteli, tedy Spojenými státy a Izraelem. Íránský prezident Masúd Pezeškiján v této souvislosti vyzdvihl, že stabilitu a zachování země garantovala především solidarita a soudržnost jejích obyvatel.

Podle dostupných informací nabízí připravovaná dohoda Íránu rozsáhlé zmírnění sankcí a odblokování zmrazených aktiv v celkové hodnotě až dvaceti miliard dolarů, z nichž většina je uložena v Kataru. Výměnou za tyto ústupky musí Teherán okamžitě otevřít strategický Hormuzský průliv a souhlasit s rozhovory o svém jaderném programu. Tyto debaty by měly začít pátého června v Pákistánu a jejich délka je stanovena na šedesát dní, přičemž podrobnosti o zbývajících sporných bodech nebyly veřejnosti představeny.

Součástí ujednání je také podmínka, že Írán, Spojené státy a jejich spojenci okamžitě zastaví veškeré bojové akce, což pro Izrael znamená povinnost ukončit svou vojenskou ofenzívu v Libanonu. Donald Trump osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který patřil k hlavním zastáncům zahájení této únorové války, aby ho ujistil o podmínkách příměří. Netanjahu sice vyjadřuje vážné obavy z odsunutí jaderné otázky na pozdější dobu, nemá však jinou možnost než rozhodnutí Washingtonu přijmout, jelikož konflikt je v Izraeli nepopulární a tvrdě zasahuje globální ekonomiku.

Do vyjednávání se aktivně zapojily i další státy regionu, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Ti v telefonických hovorech naléhali na Trumpa, aby definitivně vyloučil možnost návratu k bombardování vnitrozemí Íránu. Podle nich by takový krok vedl pouze k tvrdé íránské odvetě a stávající režim by se tím stejně svrhnout nepodařilo. Sám Trump kvůli intenzivním diplomatickým schůzkám v loňských dnech dokonce zrušil svou účast na svatbě vlastního syna.

Zatímco Trump na sociálních sítích potvrdil, že konečné aspekty memoranda o porozumění budou brzy oznámeny a průliv bude volný, západní země trvají na tom, že Írán nesmí v této oblasti zavádět žádné poplatky za lodní dopravu. Íránská tisková agentura Fars, která má blízko k revolučním gardám, však na Telegramu kontrovala prohlášením, že Hormuzský průliv zůstane pod plnou kontrolou Teheránu. Správa vodní cesty, určování tras i vydávání povolení k průjezdu má podle nich nadále spadat výhradně do kompetence Íránské islámské republiky.

Íránské ministerstvo zahraničí navíc upřesnilo, že budoucí režim v průlivu je záležitostí bilaterálního jednání mezi Íránem a Ománem, do kterého Spojené státy nemají právo zasahovat. Ohledně jaderných rozhovorů Teherán zdůraznil, že se zavázal pouze k třicetidenní diskusi s možností prodloužení o další měsíc, bez jakýchkoli předem daných záruk na výsledek. Spojené státy se tak v této otázce v podstatě vrátily do pozice, která platila v Ženevě pouhé dva dny před vypuknutím samotného konfliktu.

Během nadcházejícího vyjednávacího období bude Íránu umožněno bez hrozby sankcí obnovit prodej ropy a petrochemických produktů, přičemž Američané zároveň zruší svou námořní blokádu íránských přístavů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své pracovní cesty v Indii potvrdil pokrok v jednáních a obhajoval diplomatický přístup Bílého domu. Odmítl kritiku, že by současná administrativa přistoupila na dohodu, která by v konečném důsledku posílila jaderné ambice Teheránu, a označil taková tvrzení za absurdní.

Chystané ujednání však vyvolalo obrovské znepokojení a vlnu kritiky mezi jestřáby v Republikánské straně, kteří dlouhodobě volali po přímém vojenském zásahu a dříve ostře odsuzovali jadernou dohodu z roku 2015 podepsanou Obamovou administrativou. Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo označil současný návrh za obrovský ústupek íránským revolučním gardám a přirovnal ho ke staré strategii demokratů. Podle něj bylo správným řešením trvalé zablokování finančních toků do Íránu a citelné zničení jeho vojenských kapacit.

Na Pompeova slova reagoval bývalý Obamův vyjednavač Ben Rhodes, který upozornil, že předchozí americká vojenská operace Epic Fury nepřinesla žádné hmatatelné výsledky kromě toho, že předala faktickou kontrolu nad celým průlivem do rukou radikálních íránských složek. Do ostré diskuse zasáhl také komunikační ředitel Bílého domu Steven Cheung, který Pompeova vyjádření rázně odmítl a vzkázal mu, aby nezasahoval do práce profesionálů. Republikánský senátor Ted Cruz na závěr varoval, že pokud výsledkem války bude režim, který získá miliardy dolarů a možnost volně obohacovat uran, půjde o katastrofální chybu.