Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi.
Představitelé ukrajinského ministerstva obrany s nadsázkou uvádějí, že jejich vojáci jsou nyní v sestřelování dronů nejlepší na světě, zároveň však přiznávají, že likvidace balistických raket zůstává nadále velmi složitým úkolem. Na začátku ruské invaze přitom země spoléhala na zastaralá zbraně ze sovětské éry, než jí západní partneři pomohli vybudovat odolnější štít dodávkami drahých systémů Patriot.
Klíčovým prvkem současné ukrajinské strategie je vývoj vlastních, finančně nenáročných řešení, jako jsou mobilní palebné týmy s těžkými kulomety na korbách nákladních aut nebo masově vyráběné interceptory. Srdcem celého obranného mechanismu je softwarový program Sky Map, který využívá radary, tisíce senzorů, videozáznamy a umělou inteligenci k detekci blížících se hrozeb. Na počátku konfliktu přitom armáda spoléhala na jednoduchou síť mobilních telefonů připevněných na telegrafních sloupech, které pouze naslouchaly zvuku motorů letících dronů. Dnes tento pokročilý systém efektivně pomáhá navádět palbu a pro ochranu jedné ze svých základen na Blízkém východě ho využívají i Spojené státy.
Největší úspěchy proti ruským kamikadze dronům Šáhid zaznamenávají speciální bezpilotní letouny, které svým tvarem připomínají velký náboj poháněný čtyřmi rotory. Ukrajinské továrny jich v současnosti produkují více než tisíc kusů denně, což v březnu letošního roku umožnilo zlikvidovat přes třicet tisíc ruských dronů. Příkladem je model P1-SUN, který se vyrábí s využitím 3D tisku a dosahuje rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu s doletem přesahujícím 30 kilometrů. Náklady na výrobu jednoho takového stroje se pohybují kolem tisíce dolarů, což je zanedbatelná částka ve srovnání s padesátitisícovou hodnotou ruských útočných aparátů, které mají za úkol ničit.
Do státního systému protivzdušné obrany se nově zapojují také soukromé společnosti, které motivuje snaha ochránit vlastní továrny a kritickou infrastrukturu před zničením. Ruské útoky na energetickou síť během uplynulé zimy totiž zanechaly miliony obyvatel bez dodávek elektrického proudu. Do projektu se zapojilo již pětadvacet firem, z nichž některé vybudovaly v Charkovské oblasti u ruských hranic síť věží vybavených dálkově ovládanými kulomety. Tyto soukromé obranné systémy jsou plně integrovány do armádní struktury a podléhají vojenskému velení, což zabraňuje nekoordinovanému postupu.
V řídicích centrech těchto soukromých firem pracují prověření civilisté, od taxikářů po matky s dětmi, kteří prošli několikatýdenním intenzivním výcvikem. Samotné ovládání dálkově řízených zbraní přirovnávají operátoři ke hraní počítačových her na konzolích, přičemž výhodou zapojení komerčního sektoru je schopnost mnohem rychlejšího rozšiřování kapacit než ve státní správě. Tyto týmy mají na svém kontě již desítky sestřelených nepřátelských cílů. Ukrajina navíc paralelně zvyšuje intenzitu vlastních úderů na ruském území, kde její drony způsobily požáry ropných rafinérií a zasáhly i Petrohrad či Moskvu, což Kreml vedlo ke zredukování květnové vojenské přehlídky.
Válka se tak proměnila v neustálý souboj o technologické inovace, ve kterém se obě strany snaží co nejrychleji získat taktickou výhodu. Rusko v poslední době vyvinulo rychlejší drony s proudovým pohonem a začalo využívat klamné cíle, jejichž úkolem je odhalit pozice ukrajinských radarů a vyčerpat zásoby munice. V ukrajinském obranném štítu navíc stále přetrvávají kritické mezery, způsobené zejména nedostatkem vysoce sofistikovaných raketových systémů Patriot. Ty jsou jako jediné schopné spolehlivě likvidovat ruské balistické střely, avšak kvůli souběžně probíhající americké válce v Íránu jsou dodávky tohoto materiálu z USA značně omezené.
Další vážný problém představují malé, dálkově naváděné FPV drony, které operátoři řídí pomocí speciálních brýlí přímo na frontové linii. Tyto levné aparáty jsou na obou stranách bojiště zodpovědné za největší počet lidských ztrát, přičemž účinná obrana proti nim v blízkosti zákopů stále chybí. Navzdory masivnímu zapojení umělé inteligence a špičkových technologií tak poslední linii obrany na frontě často stále tvoří pouze ochranné sítě nad silnicemi, brokovnice a klasické pušky.
Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru bude podle armádních činitelů i nadále extrémně náročná. Prezident Zelenskyj varoval, že masivní ruské nálety jsou záměrně navrženy tak, aby obranu zahltily a zcela vyčerpaly její kapacity. Při současném vypouštění stovek bezpilotních letounů a desítek raket najednou je téměř jisté, že některé z nich systémem včasné detekce projdou, což s sebou nevyhnutelně přinese další oběti mezi civilním obyvatelstvem.
Související
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
Aktuálně se děje
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
27. srpna 2026 17:20
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
27. srpna 2026 15:59
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
27. srpna 2026 15:13
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Zdroj: Libor Novák