Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence

Ukrajina v reakci na masivní ruské nálety vybudovala sofistikovaný vrstvený systém protivzdušné obrany, který kombinuje umělou inteligenci s levnými technologiemi.

Představitelé ukrajinského ministerstva obrany s nadsázkou uvádějí, že jejich vojáci jsou nyní v sestřelování dronů nejlepší na světě, zároveň však přiznávají, že likvidace balistických raket zůstává nadále velmi složitým úkolem. Na začátku ruské invaze přitom země spoléhala na zastaralá zbraně ze sovětské éry, než jí západní partneři pomohli vybudovat odolnější štít dodávkami drahých systémů Patriot.

Klíčovým prvkem současné ukrajinské strategie je vývoj vlastních, finančně nenáročných řešení, jako jsou mobilní palebné týmy s těžkými kulomety na korbách nákladních aut nebo masově vyráběné interceptory. Srdcem celého obranného mechanismu je softwarový program Sky Map, který využívá radary, tisíce senzorů, videozáznamy a umělou inteligenci k detekci blížících se hrozeb. Na počátku konfliktu přitom armáda spoléhala na jednoduchou síť mobilních telefonů připevněných na telegrafních sloupech, které pouze naslouchaly zvuku motorů letících dronů. Dnes tento pokročilý systém efektivně pomáhá navádět palbu a pro ochranu jedné ze svých základen na Blízkém východě ho využívají i Spojené státy.

Největší úspěchy proti ruským kamikadze dronům Šáhid zaznamenávají speciální bezpilotní letouny, které svým tvarem připomínají velký náboj poháněný čtyřmi rotory. Ukrajinské továrny jich v současnosti produkují více než tisíc kusů denně, což v březnu letošního roku umožnilo zlikvidovat přes třicet tisíc ruských dronů. Příkladem je model P1-SUN, který se vyrábí s využitím 3D tisku a dosahuje rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu s doletem přesahujícím 30 kilometrů. Náklady na výrobu jednoho takového stroje se pohybují kolem tisíce dolarů, což je zanedbatelná částka ve srovnání s padesátitisícovou hodnotou ruských útočných aparátů, které mají za úkol ničit.

Do státního systému protivzdušné obrany se nově zapojují také soukromé společnosti, které motivuje snaha ochránit vlastní továrny a kritickou infrastrukturu před zničením. Ruské útoky na energetickou síť během uplynulé zimy totiž zanechaly miliony obyvatel bez dodávek elektrického proudu. Do projektu se zapojilo již pětadvacet firem, z nichž některé vybudovaly v Charkovské oblasti u ruských hranic síť věží vybavených dálkově ovládanými kulomety. Tyto soukromé obranné systémy jsou plně integrovány do armádní struktury a podléhají vojenskému velení, což zabraňuje nekoordinovanému postupu.

V řídicích centrech těchto soukromých firem pracují prověření civilisté, od taxikářů po matky s dětmi, kteří prošli několikatýdenním intenzivním výcvikem. Samotné ovládání dálkově řízených zbraní přirovnávají operátoři ke hraní počítačových her na konzolích, přičemž výhodou zapojení komerčního sektoru je schopnost mnohem rychlejšího rozšiřování kapacit než ve státní správě. Tyto týmy mají na svém kontě již desítky sestřelených nepřátelských cílů. Ukrajina navíc paralelně zvyšuje intenzitu vlastních úderů na ruském území, kde její drony způsobily požáry ropných rafinérií a zasáhly i Petrohrad či Moskvu, což Kreml vedlo ke zredukování květnové vojenské přehlídky.

Válka se tak proměnila v neustálý souboj o technologické inovace, ve kterém se obě strany snaží co nejrychleji získat taktickou výhodu. Rusko v poslední době vyvinulo rychlejší drony s proudovým pohonem a začalo využívat klamné cíle, jejichž úkolem je odhalit pozice ukrajinských radarů a vyčerpat zásoby munice. V ukrajinském obranném štítu navíc stále přetrvávají kritické mezery, způsobené zejména nedostatkem vysoce sofistikovaných raketových systémů Patriot. Ty jsou jako jediné schopné spolehlivě likvidovat ruské balistické střely, avšak kvůli souběžně probíhající americké válce v Íránu jsou dodávky tohoto materiálu z USA značně omezené.

Další vážný problém představují malé, dálkově naváděné FPV drony, které operátoři řídí pomocí speciálních brýlí přímo na frontové linii. Tyto levné aparáty jsou na obou stranách bojiště zodpovědné za největší počet lidských ztrát, přičemž účinná obrana proti nim v blízkosti zákopů stále chybí. Navzdory masivnímu zapojení umělé inteligence a špičkových technologií tak poslední linii obrany na frontě často stále tvoří pouze ochranné sítě nad silnicemi, brokovnice a klasické pušky.

Ochrana ukrajinského vzdušného prostoru bude podle armádních činitelů i nadále extrémně náročná. Prezident Zelenskyj varoval, že masivní ruské nálety jsou záměrně navrženy tak, aby obranu zahltily a zcela vyčerpaly její kapacity. Při současném vypouštění stovek bezpilotních letounů a desítek raket najednou je téměř jisté, že některé z nich systémem včasné detekce projdou, což s sebou nevyhnutelně přinese další oběti mezi civilním obyvatelstvem.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 35 minutami

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI

Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.

před 4 hodinami

Letiště Václava Havla Praha

Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště

Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.

před 5 hodinami

Jicchak Herzog

Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.

před 6 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím

Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

před 8 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center

Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku

Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.

před 10 hodinami

Jicchak Herzog

Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci

Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.

před 11 hodinami

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že by již za několik dní mělo proběhnout trojstranné jednání za účasti zástupců Kyjeva, Moskvy a Washingtonu. Momentálně probíhají přípravné rozhovory. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy