Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, ve svém středečním projevu jednoznačně označil za hlavního viníka lidskou činnost, konkrétně spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Podle jeho slov jsou vědecké důkazy naprosto neneprůstřelné a jasně ukazují, že změny klimatu způsobené člověkem dělají z těchto vln veder mnohem častější a extrémnější jevy. Stiell zdůraznil, že ochrana lidských životů, podnikání a celých ekonomik před spalujícím horkem a dalšími rostoucími náklady klimatické krize musí být prvořadým zájmem každého národa. Toho však nelze dosáhnout bez rychlého ukončení závislosti na fosilních palivech.

Šéf klimatického panelu OSN rovněž poznamenal, že současný válečný konflikt na Blízkém východě naplno odhalil obrovské finanční i bezpečnostní náklady spojené se závislostí na tradičních zdrojích energie. Tato situace podle něj jen podtrhuje naléhavou potřebu rychlého přechodu k čistším a obnovitelným alternativám. Extrémní výkyvy počasí se navíc v této době netýkají pouze evropského kontinentu. Stiell v této souvislosti poukázal na kritickou situaci v Indii, kde rtuť teploměru přesahuje hranici 43 stupňů Celsia a tamní úřady již oficiálně nahlásily první oběti na životech v důsledku těžkých úpalů.

Ve Velké Británii padl absolutní květnový teplotní rekord během tohoto týdne dokonce dvakrát za sebou. Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že v londýnských zahradách Kew Gardens byla v úterý naměřena teplota 35,1 stupně Celsia, čímž byl překonán rekord 34,8 stupně z předchozího dne. Tyto aktuální hodnoty s obrovským náskokem překonaly dosavadní historické maximum pro květen, které činilo 32,8 stupně Celsia. Tato hodnota byla poprvé zaznamenána v roce 1922 a následně vyrovnána během válečného roku 1944. Nesnesitelné podmínky sužovaly mimo jiné cestující v londýnském metru.

Francie, kde meteorologové pro středeční den očekávali lokální maxima dosahující až 39 stupňů Celsia, prožila nejteplejší květnový den v celé své historii rovněž v úterý. Národní teplotní index, který představuje průměr měření ze 30 meteorologických stanic po celé zemi, se vyšplhal na hodnotu 24,8 stupně Celsia. Tímto výsledkem byl pokořen pondělní průměr 24,6 stupně, který byl sám o sobě historickým maximem. Francouzská národní povětrnostní služba Météo-France vysvětlila, že za tímto extrémním vývojem stojí takzvaná tepelná kopule, kdy je horký vzduch blokován tlakovou frontou, což přineslo teploty o 10 až 13 stupňů vyšší, než je pro konec jara obvyklé.

Kvůli vlně veder vyhlásily francouzské úřady ve středu pro 13 z celkových 96 administrativních departementů oranžový stupeň výstrahy, což je druhý nejvyšší stupeň varování před vysokými teplotami. Tento stav vyžaduje od obyvatel maximální ostražitost a dodržování preventivních opatření. Dalších 29 departementů bylo zařazeno do mírnějšího žlutého stupně nebezpečí. Vědci dlouhodobě varují, že s postupným oteplováním Země se extrémní horka, která se dříve omezovala výhradně na období vrcholného léta, stávají intenzivnějšími a objevují se mnohem dříve nebo naopak později v roce, čímž ohrožují větší množství lidí.

Peter Thorne, ředitel klimatického výzkumu na irské Maynooth University, potvrdil, že emise skleníkových plynů zachycujících teplo v atmosféře prokazatelně zvyšují pravděpodobnost a závažnost takových anomálií. V samotném Irsku přitom v pondělí zaznamenali nové květnové maximum na úrovni 28,8 stupně Celsia. Thorne nicméně označil rekordy, které v těchto dnech padají zejména ve Velké Británii a Francii, za naprosto neuvěřitelné a šokující. Podle expertů se ukazuje, že klimatický systém reaguje na znečištění citlivěji, než naznačovaly některé starší modely.

Extrémní teploty v západní Evropě si již vyžádaly první oběti na životech. Francouzské úřady v úterý informovaly o nejméně sedmi úmrtích, která přímo či nepřímo souvisela s vlnou veder. Mezi oběťmi jsou dva sportovci, kteří zkolabovali během organizovaných soutěží, a pět lidí se utopilo, když se snažili najít úlevu před horkem na otevřených vodních plochách. Podobně tragickou bilanci hlásí také britské úřady. V Anglii se od neděle utopili čtyři teenageři, kteří podcenili rizika spojená s koupáním v nehlídaných nádržích a řekách během tropických dnů.

S extrémními podmínkami bojuje také Pyrenejský poloostrov. Ve Španělsku, kde by rtuť teploměru mohla v tomto týdnu dosáhnout až hranice 40 stupňů Celsia, byla vydána oranžová výstraha pro Baskicko. V tomto severním regionu se očekávaly středeční teploty kolem 37 stupňů Celsia. Pro jižní oblasti země předpověď počítala s hodnotami mezi 36 a 38 stupni Celsia, přičemž nejvyšší hodnoty byly hlášeny z jihozápadního města Badajoz. Podle státní meteorologické agentury Aemet zasáhlo zemi horko, které je typické spíše pro červenec a nejteplejší období roku, známé jako psí dny.

Mluvčí španělské meteorologické služby Rubén del Campo v komentáři k aktuální situaci uvedl, že tato konkrétní vlna veder i atmosférický vzorec, který ji způsobuje, jsou pevnou součástí širších klimatických změn. Současné dění přesně odpovídá trendům, které vědci v regionu pozorují v posledních letech. Podle španělských meteorologů se periody extrémních teplot stávají novým normálem, na který se jihoevropské země musí adaptovat. Změna klimatu se tak projevuje nejen vyššími průměrnými teplotami, ale zejména destabilizací ročních období a dřívějším nástupem letních extrémů.

Pokud se v budoucnu nepodaří radikálně snížit globální emise, budou podobné jarní vlny veder podle klimatologů stále agresivnější. Současná situace v Evropě ukazuje, že infrastruktura mnoha měst není na takto brzké a intenzivní teplotní šoky připravena. Problémy se objevují v dopravě, energetice i ve zdravotnictví, přičemž nejzranitelnější skupinou zůstávají starší lidé a chronicky nemocní. Mezinárodní společenství je proto ze strany OSN opakovaně vyzýváno k přehodnocení stávajících ekologických závazků a k rychlejšímu odklonu od spalování fosilních zdrojů.