Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Nová legislativní úprava přichází v době, kdy ukrajinské síly provedly raketový útok na pobočku ruské centrální banky v krymském Sevastopolu. Místní gubernátor Michail Razvožajev uvedl, že budovu zasáhla střela s plochou dráhou letu Storm Shadow britské výroby a objekt po zásahu zachvátil rozsáhlý požár. Tento incident představuje vůbec první přímý útok na takto významné sídlo centrální banky od vypuknutí válečného konfliktu v únoru 2022.

Ukrajina na ruské území posílá drony pravidelně, přičemž se zaměřuje především na energetickou infrastrukturu a zařízení, která pomáhají financovat ruské válečné úsilí. Kyjev se těmito údery snaží připravit Moskvu o klíčové finanční příjmy z prodeje surovin a donutit ji k ukončení bojů. Dosud sice nebyly hlášeny žádné zásahy hlavních budov největšího ruského bankovního domu Sberbank, nicméně riziko napadení finančních center v zemi neustále roste.

Podle schváleného zákona mohou být nové obranné systémy proti bezpilotním letounům instalovány v bezprostřední blízkosti centrální banky, největšího komerčního věřitele Sberbank a také u Ruské asociace pro svoz hotovosti. Zaměstnanci těchto vybraných institucí budou mít oficiální povolení nosit zbraně. Celý systém je navržen tak, aby banky mohly eliminovat hrozby z nebe autonomně bez nutnosti přímého nasazení armádních speciálních sil.

Veškeré finanční náklady spojené s nákupem techniky a provozem těchto autonomních obranných struktur budou přitom finanční domy hradit kompletně ze svých vlastních zdrojů. Podle ruského zpravodajského webu RBC to potvrdil Anatolij Aksakov, který předsedá finančnímu výboru Státní dumy. Státní pokladna se tak pokouší přenést finanční břemeno spojené se zajištěním bezpečnosti strategických objektů na samotný korporátní a bankovní sektor.

Tento krok ruské vlády odráží hlubší realitu, v níž se Moskva potýká s obranou klíčových stanovišť na svém obrovském území. Ruská armáda byla kvůli neutichajícím ukrajinským útokům nucena soustředit své systémy protivzdušné obrany do několika málo vybraných oblastí, především v okolí hlavního města Moskvy. V důsledku toho jsou armádní kapacity jinde v zemi extrémně přetížené, oslabené, nebo na mnoha místech dokonce zcela chybí.

Kyjevské síly systematicky cílí na vybavení a infrastrukturu v hloubi ruského vnitrozemí, která slouží buď k přímému vedení bojové činnosti, nebo k jejímu sponzorování. Terčem náletů se stávají válečné lodě, letadla, vojenská letiště, ale také civilní rafinérie, ropná ložiska, produktovody, sítě zemního plynu a továrny produkující vojenskou elektroniku či výbušniny. Zranitelnost těchto míst donutila k aktivitě i samotné ruské podnikatele.

Alexander Šochin, šéf vlivného Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, během pondělního osobního setkání sdělil prezidentu Vladimiru Putinovi, že soukromé firmy jsou připraveny samy financovat nákup těžších zbraní a pokročilých elektronických systémů. Podniky podle něj nutně potřebují účinnější prostředky než jen lehké palné zbraně běžného kalibru 7,62 milimetru, které v boji proti moderním dronům selhávají.

Ruský byznys požaduje zbraně větších ráží, laserové instalace a moderní komplexy pro elektronický boj, které dokážou dálkově přerušit signál útočících letounů. Šochin vyjádřil ochotu firem do této modernizace investovat, zároveň však upozornil, že je nutné ze strany státu vytvořit jasný a legislativně ukotvený mechanismus financování. Jako řešení navrhl vznik speciálního fondu nebo zavedení jiné formy cílených dotací, které by nákup těžké techniky soukromníky právně zastřešily.

Zapojení soukromých peněz a personálu do protivzdušné obrany představuje v ruském kontextu zásadní posun. Ukazuje se, že státní armádní složky již nejsou schopny garantovat stoprocentní bezpečnost ekonomických center země. Přenesení odpovědnosti na bankovní instituce a velké průmyslové podniky má uvolnit ruce armádě, která se musí soustředit na krytí strategických vojenských cílů a bojových linií.