Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Rétorika Kremlu se v poslední době zaměřuje především na Pobaltí, přičemž tlak doprovázejí pokračující masivní údery na Kyjev. Ruské úřady začaly otevřeně vyhrožovat Lotyšsku kvůli tvrzení, že ukrajinští operátoři bezpilotních letounů využívají k útokům lotyšské území, což Riga rezolutně odmítá. Sousední Litva musela dokonce aktivovat systémy varování před vzdušným napadením poté, co se k jejímu vzdušnému prostoru přiblížily podezřelé drony letící z běloruského území. Ruské ministerstvo obrany navíc zveřejnilo adresy několika evropských firem, které se údajně podílejí na výrobě dronů pro Kyjev, a varovalo před následky, pokud západní vojenská podpora neskončí.

Představitelé evropských tajných služeb varují, že Moskva by mohla otestovat akceschopnost a jednotu NATO cíleným incidentem v Pobaltí, v oblasti Baltského moře nebo v Arktidě. Bezpečnostní prostředí na starém kontinentu se za poslední dva roky výrazně zhoršilo a Moskva vykazuje mnohem větší ochotu riskovat. To se projevuje nejen hybridními hrozbami, ale potenciálně i přímými kinetickými akcemi. Objevují se dokonce scénáře, podle nichž by Rusko mohlo zkusit otestovat odhodlání Aliance bleskovým obsazením některého z menších baltských ostrovů.

Zahraniční partneři mají obavy, že Rusko využije jakéhokoliv náznaku oslabení amerických vojenských závazků vůči Evropě nebo rostoucích politických a hospodářských problémů uvnitř jednotlivých evropských států. Hlavním cílem Moskvy totiž zůstává narušení a ohrožení celé evropské bezpečnostní architektury. V reakci na tato rizika již Severoatlantická aliance připravuje plány pro rychlé nasazení a přesun jednotek, které by v případě ruské invaze okamžitě posílily obranu pobaltských zemí.

Západní zpravodajské odhady naznačují, že ruská armáda na Ukrajině přichází přibližně o 35 tisíc vojáků měsíčně, což je číslo, které výrazně převyšuje současné tempo běžného náboru nováčků. Tyto statistiky se v zásadě shodují s údery, které eviduje ukrajinská strana, podle níž Rusko od začátku letošního roku ztratilo už 145 tisíc vojáků. Katastrofální úbytek živé síly staví ruské vedení do situace, kdy bude muset dříve či později přistoupit k nepopulárním opatřením, aby prořídlé linie na frontě doplnilo.

Právě nutnost doplňování stavů může podle unijní diplomacie vést k velmi nebezpečnému vývoji. Ruský režim se totiž dostává do bodu, kdy potřebuje konflikt záměrně eskalovat a představit veřejnosti novou vnější hrozbu, aby před vlastním obyvatelstvem obhájil nutnost další masové mobilizace. Kreml podle dostupných indicií plánuje do zbraně povolat dalších 400 tisíc mužů, aby nahradil dosavadní ztráty a udržel bojeschopnost svých jednotek.

Svědčí o tom i aktuální signály přímo z Ruska, kde tamní média informují o masovém rozesílání takzvaných mobilizačních příkazů záložníkům. Ruská vláda se navíc snaží motivovat nové rekruty k podpisu profesionálních kontraktů nejrůznějšími finančními úlevami, včetně návrhů na plné odpuštění nesplacených půjček. Podle ukrajinské diplomacie se sice taktika Moskvy pod tlakem okolností mění, nicméně její celková strategie a imperiální cíle zůstávají naprosto stejné a Rusko samo od sebe s agresí nepřestane.

Evropští bezpečnostní experti v této souvislosti upozorňují ještě na jeden významný faktor, kterým jsou bohaté zkušenosti ruské armády s masovým nasazením dronů v reálném boji. Pokud by se konflikt rozšířil mimo současné hranice, mohlo by toto technologické a taktické know-how v oblasti bezpilotní války představovat pro evropské státy obrovské riziko. Evropa se proto musí připravit na to, že případná konfrontace by měla zcela jiný charakter, než na jaký byla dosud zvyklá.