Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Jednání, které trvalo přibližně hodinu, se soustředilo zejména na prostředky z fondu obnovy (RRF) v hodnotě 10,4 milliardy eur. Ursula von der Leyen během tiskové konference připomněla 12. duben letošního roku jako den, kdy Maďaři vzali osud do svých rukou a zvolili si demokracii a Evropu. Podle jejích slov je v zemi již po několika týdnech od nástupu nové vlády cítit silný vítr změn, což premiér symbolicky potvrdil složením přísahy na Den Evropy, opětovným vyvěšením evropské vlajky na budovu parlamentu a zahráním unijní hymny.

Šéfka unijní exekutivy vyzdvihla, že nový maďarský kabinet vznikl v rekordním čase a je složen z odborníků s prokazatelnými úspěchy v civilním životě. Ocenila také strukturální reformy, které nová vláda schválila. Mezi klíčové kroky, jež Maďarsko v oblasti boje proti korupci a obnovy demokracie podniklo, patří rozhodnutí o připojení se k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), posílení pravomocí Úřadu pro integritu a úprava pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Z celkového balíku finančních prostředků tvoří 10 miliard eur přímá pomoc z fondu obnovy. Dalších 4,2 miliardy eur se podařilo uvolnit z kohezních fondů a změnou fungování veřejných nadací získá země dodatečné 2,2 milliardy eur z kohezních zdrojů. Tato úprava má mimo jiné přímý dopad na maďarské studenty, kteří se po předchozím vyloučení univerzit budou moci od nadcházejícího akademického roku, tedy již od letošního září, opět zapojit do výměnného programu Erasmus+. Výsledky rychlých reforem se podle Von der Leyen již projevily na trzích, kam se vrací důvěra investorů.

Premiér Péter Magyar vyjádřil poděkování unijním představitelům i svým kolegům za intenzivní práci, díky které se historickou dohodu podařilo vyjednat za pouhých pět týdnů. Připomněl, že jedním z hlavních slibů jeho volební kampaně bylo právě zajištění návratu zmrazených evropských peněz. Ostře se ohradil proti tvrzením minulé vlády, která podle něj veřejnosti lhala, když tvrdila, že důvodem zablokování financí byl odlišný postoj Budapešti k válce na Ukrajině nebo jiná zahraničněpolitická témata. Skutečným důvodem byla podle Magyara neúnosná míra korupce.

Nová vládní delegace byla podle premiéra při vyjednávání tvrdým partnerem a bojovala o každý eurocent. Výsledná částka 16,4 milliardy eur odpovídá přibližně 6000 miliardám forintů, což představuje zhruba 13 procent maďarského státního rozpočtu. Premiér v této souvislosti vyjádřil naději, že proces schvalování maďarské žádosti o vstup do Úřadu evropského veřejného žalobce bude dokončen co nejdříve. Mezi další konkrétní opatření patří transformace systému majetkových přiznání, přičemž za úmyslné uvedení nepravdivých údajů bude nově hrozit trest odnětí svobody až na dva roky, čímž má skončit možnost převádět veřejný majetek oligarchům.

Uvolněné finanční prostředky plánuje maďarská vláda rozdělit do několika klíčových oblastí. Částka 4,4 milliardy eur z kohezního fondu bude směřovat na rozvoj dopravy, zdravotnictví, sociální sféry a na podporu malých a středních podniků. Na oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje je vyčleněno 2,2 milliardy eur. Další miliardy eur pokryjí již realizované nebo právě probíhající projekty, což uvolní ruce maďarskému státnímu rozpočtu. Na rozšíření elektrické sítě, podporu větrné a solární energie a budování úložných kapacit půjde 1,5 milliardy eur, zatímco 2 milliardy eur poslouží k nákupu nových vlakových souprav a vlaků příměstské dopravy HÉV, jakož i na start programu sociálního bydlení.

Samotný podpis politického memoranda však neznamená, že peníze dorazí do Budapešti okamžitě. Maďarsko musí nejprve formálně splnit všech 27 takzvaných supermilníků a více než 350 dalších milníků, na kterých se s Evropskou komisí dohodla ještě předchozí vláda. Následně musí kabinet předložit upravený plán obnovy, který Komise přezkoumá a o němž budou na její doporučení hlasovat ministři financí členských států v Radě Evropské unie. Čas na splnění podmínek pro čerpání fondu obnovy je přitom velmi krátký, jelikož termín vyprší již 31. srpna.

Žádosti o konkrétní platby bude možné podávat do konce září a finanční prostředky by měly dorazit nejpozději do 31. prosince. Teprve na konci roku se ukáže, kolik se z celkového fondu obnovy, který se skládá ze 6,5 milliardy eur v podobě nevratných grantů a 3,9 milliardy eur ve formě výhodných půjček, podaří reálně zachránit. Bývalý ministr pro unijní záležitosti János Bóka před schůzkou uvedl, že z 27 supermilníků je již 22 splněno a u zbývajících pěti panují mezi Komisí a předchozí vládou neshody, takže novému kabinetu zbývá teoreticky dořešit pět předpokladů.

Plnému přístupu ke kohezním fondům navíc stále brání mechanismus podmíněnosti, kvůli němuž bylo zablokováno zbývajících téměř 7 miliard eur z důvodu porušování základních hodnot Evropské unie. Z této částky již více než 2 milliardy eur propadly, protože na tyto fondy se vztahuje pravidlo n+2, podle kterého nelze nevyužité peníze po dvou letech od jejich alokace zpětně vyplatit. Vzhledem k tomu, že k pozastavení došlo již v roce 2022, prostředky pro roky 2022 a 2023 byly definitivně ztraceny. Během bruselských jednání se hovořilo také o úvěru SAFE, v jehož rámci předchozí vláda žádala o 16,2 milliardy eur na nákup zbraní a munice, nový kabinet však chce nejprve prověřit, zda země takto velkou půjčku na rozvoj armády vůbec potřebuje.