Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Americký viceprezident JD Vance potvrdil, že obě strany dál diskutují o několika konkrétních formulacích, ale v mírových rozhovorech dělají pokroky. Podle dostupných zdrojů by předběžný dokument zahájil šedesátidenní období dalších vyjednávání o jaderném programu Teheránu. Cílem těchto následných schůzek má být vyřešení hlavních překážek bránících konečnému mírovému usnesení, kterým je zejména osud íránských zásob uranu.

Mezitím námořnictvo íránských Islámských revolučních gard vypálilo varovné výstřely na čtyři plavidla v blízkosti Hormuzského průlivu. Podle prohlášení na spřízněném telegramovém účtu se tyto lodě pokoušely projít vodní cestou bez předchozí koordinace nebo povolení. Tento incident se odehrál v době, kdy se Washington a Teherán snaží přiblížit k dohodě, která by oboustranné blokády průlivu zrušila a zajistila svobodnou plavbu.

Zprávy o možném posunu v diplomatických jednáních okamžitě ovlivnily energetické trhy a vedly k poklesu cen ropy. Globální ropa Brent oslabila o 1,6 % na hodnotu 92,21 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate zaznamenala pokles o 1,53 % na 87,54 dolaru za barel. Analytici z Deutsche Bank upozornili, že titulky o blížící se dohodě pomohly stlačit ceny dolů a že za celý květen ropa odepsala přes 18 %, což představuje nejvýraznější měsíční propad od začátku pandemie covidu-19.

Hlavní evropský ekonom investiční banky Jefferies Mohit Kumar uvedl, že realizace jakékoliv dohody s sebou stále nese rizika, protože není zcela jasné, zda v Íránu existuje jednotná fronta schopná činit taková rozhodnutí. Přesto vyjádřil optimismus ohledně toho, že výsledná dohoda nakonec průliv otevře. To by následně zmírnilo tlak na ceny strategické suroviny i na celou globální ekonomiku.

Zásadním bodem budoucích rozhovorů zůstává osud vysoce obohaceného uranu, u kterého se očekává debata o předání nebo naředění zásob vyčištěných na úroveň 60 %. Vysoce postavený íránský představitel Ebrahim Azizi, který vede parlamentní komisi pro národní bezpečnost, však v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu RIA Novosti rázně odmítl, že by Teherán plánoval tyto materiály převézt do zahraničí. Podle jeho slov Írán nemá v úmyslu předat svůj obohacený uran žádné třetí zemi.

Teherán dlouhodobě opakuje, že se svých zásob obohaceného uranu nevzdá, přičemž soustavně trvá na tom, že neusiluje o vývoj jaderné zbraně. Otázka naložení s tímto materiálem tak zůstává nevyřešená a bude tvořit klíčovou součást nadcházejících diplomatických přelíčení. Americký viceprezident JD Vance v této souvislosti poznamenal, že je stále nejasné, zda prezident Donald Trump memorandum nakonec podepíše, jelikož body týkající se jaderného programu jsou stále v pohybu.

Prezident Donald Trump navíc začátkem tohoto měsíce pohrozil, že pokud rozhovory selžou, je připraven k zajištění uranu nasadit vojenskou sílu. Podle informací stanice CNN z března letošního roku již armádní plánovači prověřovali různé varianty takového zásahu přímo v íránském komplexu v Isfahánu. Analýzy tehdy ukázaly, že operace by mohla vyžadovat stovky až tisíce vojáků a nesla by s sebou riziko vysokého počtu obětí.

Vytvoření bezpečného perimetru pro práci specialistů v Isfahánu by znamenalo masivní přítomnost armády přímo na místě. Kromě nasazení vojáků by bylo nutné dopravit do oblasti specializovanou techniku a vybavení určené pro manipulaci s nebezpečným radioaktivním materiálem. Tyto logistické a bezpečnostní nároky podtrhují rizika, která by doprovázela případný nezdar současného diplomatického úsilí.