Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Křehkost celé situace podtrhl čtvrteční incident, kdy Teherán zaútočil na americkou leteckou základnu v Kuvajtu poté, co Washington zasáhl proti íránským bezpilotním letounům poblíž Hormuzského průlivu. Vyjednavači obou stran nadále odmítají ustoupit v posledních sporných bodech. Přestože se očekávalo, že Trumpova středeční vládní schůze přinese posun, prezident podle dostupných informací prohlásil, že potřebuje ještě několik dní na zvážení celého textu.

Rozeslaný koncept se zásadně neliší od verze, která na Blízkém východě koluje již několik dní. Počítá s otevřením Hormuzského průlivu pro obchodní dopravu, ukončením americké blokády íránských přístavů a uvolněním zmrazených íránských aktiv v hodnotě až dvanácti miliard dolarů. Cílem je, aby se komerční plavba v průlivu vrátila na předválečnou úroveň do třiceti dnů a aby začala šedesátidenní lhůta pro rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu.

Budoucí rozhovory by se měly zaměřit na zásoby vysoce obohaceného uranu, časově omezené pozastavení dalšího obohacování a zavedení dohledu ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Írán by se měl v rámci této dohody zároveň vzdát využívání jaderných zbraní. Americký viceprezident JD Vance potvrdil, že shoda je blízko, ale vyjednávání se stále zadrhávají na přesných formulacích ohledně jaderných zásob, přičemž Čína mezitím tlačí na to, aby jakoukoli budoucí dohodu ratifikovala Rada bezpečnosti OSN.

Pro Izrael je současná podoba dokumentu velmi těžko přijatelná, protože odkládá pevné jaderné závazky ze strany Teheránu a navíc požaduje, aby trvalé příměří zahrnovalo také Libanon. Americký text je oproti íránské verzi méně konkrétní v otázce rušení sankcí na vývoz ropy a petrochemických produktů a striktně vyžaduje bezplatnou plavbu v Hormuzském průlivu. Írán se totiž pokouší mimo hlavní dohodu vyjednat separátní smlouvu s Ománem, která by umožnila zavedení poplatků za navigační služby.

Na tyto snahy reagoval Donald Trump varováním, že Spojené státy vojensky zasáhnou proti Ománu, pokud na dohodu o mýtném s Teheránem přistoupí, což vyvolalo mezi ománskými diplomaty šok a hněv. Americký ministr financí Scott Bessent rovněž pohrozil zavedením sankcí proti Ománu nebo jakékoli jiné zemi, která by zavedení poplatků v průlivu pomáhala realizovat. Washington navíc uvalil sankce na nově vznikající íránský úřad pro Perský záliv, který se plavbu v oblasti pokouší kontrolovat.

Námořnictvo íránských Islámských revolučních gard mezitím vydalo prohlášení, v němž potvrdilo svou kontrolu nad průlivem a uvedlo, že během posledních čtyřiadvaceti hodin povolilo průjezd šestadvaceti obchodním lodím a tankerům. Gardy zdůraznily, že žádost o povolení k průjezdu je povinná a jakákoli jiná trasa bude považována za narušení bezpečnosti. Během středeční noci již íránské síly zasáhly proti čtyřem lodím, které se pokusily proplout s vypnutými transpondéry, přičemž dvě plavidla zastavily a dvě donutily k návratu.

Dosavadní potyčky mezi USA a Íránem sice nepřerušily nepřímé diplomatické kontakty zprostředkované Pákistánem a Katarem, avšak pokud se provozovatelé tankerů pokusí proplouvat bez íránského svolení, hrozí kolaps příměří, které platí od osmého dubna. Nervozita na trzích se projevila i na cenách ropy, které ve čtvrtek ráno vzrostly o dvě procenta, stále se však drží pod hranicí sta dolarů za barel. Íránský náměstek ministra zahraničí Ali Bagheri navíc z Moskvy vzkázal, že Teherán požaduje bezpodmínečné uvolnění zmrazených financí přímo na íránské bankovní účty.

Uvnitř samotného Íránu roste napětí ohledně toho, zda je vyjednávání s Trumpem správným krokem. Nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí vyzval tamní představitele, aby vnitřní neshody nepřerostly v hluboké rozepře, a apeloval na parlament, který je v současné době uzavřen, aby se přednostně zabýval ekonomickými problémy obyvatelstva. Chameneí prohlásil, že Spojené státy a Izrael se snaží srazit Írán na kolena a že nepřátelským plánem je vytvořit v zemi rozkol a destrukci, což má kompenzovat jejich vojenské neúspěchy.

Mezinárodní společenství vnímá Omán jako západního spojence s dlouhodobým závazkem k moderování blízkovýchodních konfliktů, který sice o budoucnosti průlivu s Íránem jedná, ale nepodporuje zavedení mýtného ani tvrdé zásahy do svobodné plavby. Místní ománská média o Trumpových hrozbách vůbec neinformovala. V samotném Íránu mezitím pokračují tvrdé represe vůči domácímu obyvatelstvu.

Organizace Amnesty International zveřejnila zprávu, podle které íránské úřady od zahájení americké a izraelské ofenzívy z osmadvacátého února zatkly již více než šest tisíc lidí. Mezi zadrženými jsou demonstrující občané, novináři, právníci, obránci lidských práv, političtí disidenti a také příslušníci etnických či náboženských menšin.ld tr