NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

K zásahu bytového domu došlo v rumunském městě Galați, které leží na řece Dunaj západně od hranic s Moldavskem a Ukrajinou. Podle rumunského ministerstva obrany zachytily vojenské radary dron v národním vzdušném prostoru ještě předtím, než se zřítil na střechu rezidenční budovy. Dopad stroje způsobil požár, zranil dva lidi a vynutil si okamžitou evakuaci několika desítek obyvatel, přičemž na místě zasahovaly všechny záchranné složky.

Rumunský prezident Nicușor Dan v reakci na incident svolal mimořádné zasedání Nejvyšší rady obrany státu. Prezident zdůraznil, že země nehodlá akceptovat, aby se útočná válka, kterou Rusko vede proti Ukrajině, přenášela na rumunské občany. Zároveň pověřil ministerstvo zahraničních věcí, aby připravilo soubor diplomatických opatření vůči Moskvě, která budou přímo úměrná této velmi vážné situaci.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu bezprostředně poté oznámila, že úřad předvolal ruského velvyslance v zemi. Bukurešť plánuje oficiálně komunikovat důsledky, které tento nezodpovědný čin Ruské federace bude mít pro vzájemné diplomatické vztahy. Ministryně na sociální síti X zároveň dodala, že země podnikne další kroky na evropské úrovni v souvislosti s přípravou nadcházejících sankčních balíčků.

Rumunské ministerstvo zahraničí označilo incident za vážnou a nezodpovědnou eskalaci a také za hrubé porušení mezinárodního práva. Vzhledem k rostoucímu riziku země oficiálně požádala Severoatlantickou alianci o urychlení dodávek systémů určených k likvidaci bezpilotních letounů. Již během samotného incidentu rumunská armáda preventivně vyslala do vzduchu dvě stíhačky F-16 a vrtulník s povolením zasáhnout případné cíle, přičemž obyvatelé v dotčených oblastech obdrželi nouzová varování.

Zásah civilního objektu v Rumunsku vyvolal ostrou mezinárodní kritiku a je považován za další příklad toho, jak konflikt na Ukrajině přesahuje její státní hranice. Evropští lídři vyjadřují rostoucí obavy z širší kampaně hybridní války, kterou Rusko napříč kontinentem vede. Incident se navíc odehrál v době, kdy Moskva pohrozila dalším zintenzivněním svých systematických úderů na ukrajinskou infrastrukturu.

Jednání Moskvy tvrdě odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, podle níž ruská útočná válka překročila další nepřijatelnou linii. Vyjádřila plnou solidaritu s Rumunskem a jeho obyvateli a potvrdila, že Evropská unie bude dál posilovat svou bezpečnost a odstrašující kapacity, zejména na své východní hranici. Unie podle ní hodlá i nadále zvyšovat ekonomický a politický tlak na Rusko.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro stanici France Inter rovněž odsoudil tento krok jako naprosto nezodpovědný ze strany Ruska. Upozornil na vážnost situace, kdy ruský armádní dron zasáhl území, které je současně součástí Evropské unie i Severoatlantické aliance. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy tento incident znovu dokazuje, že ruská agrese nepředstavuje hrozbu pouze pro Ukrajinu, ale reálně ohrožuje celý region Černého moře a Evropu jako celek.

K situaci se vyjádřil také generální tajemník OSN António Guterres, který na zasedání Rady bezpečnosti varoval před neznámými a neúmyslnými důsledky eskalace a zintenzivňování útoků. Uvedl, že v prvních čtyřech měsících letošního roku bylo na Ukrajině zabito více civilistů než ve stejném období v předchozích třech letech. Guterres proto opětovně vyzval k větší diplomacii, okamžité deeskalaci a vyhlášení úplného a bezpodmínečného příměří.

Rusko v posledním období masivně využívá balistické střely dlouhého doletu a bezpilotní letouny k ničení ukrajinské energetické sítě a k útokům na tamní města, přičemž Ukrajina se připravuje na další vlnu těžkého bombardování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti potvrdil, že naléhavě žádá Spojené státy o poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které by pomohly čelit ruským raketovým útokům.