Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Komentář generálního tajemníka reaguje na oficiální oznámení Pentagonu, který snížil počet svých aliančních bojových týmů v Evropě ze čtyř na tři, čímž se jejich stavy vrátily na úroveň z roku 2021. Tyto taktické jednotky fungují samostatně a na evropském kontinentu dosud rotovaly v rámci výcviku a nasazení. Změna struktury amerických sil se projevila již počátkem tohoto měsíce, kdy ministerstvo obrany USA odložilo plánované nasazení čtyř tisíc vojáků v Polsku. Tento odklad vyvolal ostrou kritiku ze strany některých republikánských zákonodárců, kteří krok označili za facku do tváře varšavského spojence.

Washington navíc nedávno oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa, což vyvolalo obavy v americkém senátním Výboru pro ozbrojené složky. Podle tamních zákonodárců může takové oslabení pozic vyslat nesprávný signál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v době přetrvávajícího napětí. Rutte však na tiskové konferenci v Bruselu odmítl, že by tyto překvapivé kroky prezidenta Donalda Trumpa narušovaly odstrašující schopnost aliance. Šéf NATO novináře ujistil, že Spojené státy zůstanou v evropských záležitostech i nadále hluboce angažovány.

Podobná ujištění poskytl také nejvyšší alianční velitel, americký generál Alexus Grynkewich, který nepředpokládá, že by v nejbližší době došlo k dalším masivním odsunům amerických sil z kontinentu. Celý proces relokace bude podle něj probíhat v horizontu několika let, což evropským spojencům poskytne dostatek času na vybudování vlastních obranných kapacit. Přesto v evropských politických kruzích přetrvávají obavy, neboť Trump již dříve opakovaně hrozil kompletním stažením jednotek z dalších evropských zemí nebo dokonce úplným odchodem USA z NATO.

Současné stažení pěti tisíc amerických vojáků z německého území je přímým důsledkem ostrého veřejného střetu mezi Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Amerického prezidenta pobouřilo Merzovo prohlášení, že se Spojené státy nechávají ponižovat íránským vedením kvůli uvízlým mírovým rozhovorům mezi Washingtonem a Teheránem. Trump následně německému kancléři vzkázal, aby se raději soustředil na rusko-ukrajinský konflikt a vnitřní záležitosti vlastní země namísto vměšování se do probíhající války v Íránu.

Bílý dům následně pohrozil stažením jednotek také z Itálie a Španělska, což značí další prohlubování rozporů mezi USA a tradičními evropskými partnery. Vztahy se Španělskem dlouhodobě zatěžují spory o výši obranných výdajů i postoj k íránskému konfliktu, který španělský premiér Pedro Sánchez opakovaně označil za nelegální. Madrid navíc zakázal americké armádě využívat společné vojenské základny k útokům na Írán a uzavřel svůj vzdušný prostor pro americká letadla. Trump kvůli tomu v březnu pohrozil přerušením obchodních vazeb se Španělskem a Pentagon dokonce interně zvažoval možnost pozastavení španělského členství v alianci.

Někdejší vřelé vztahy ochladly také mezi Washingtonem a Římem, kde italská premiérka Giorgia Meloniová odmítla aktivní zapojení své země do bojů v Íránu a kritizovala Trumpovy verbální útoky na papeže Lva. Podobný rozkol nastal v britsko-amerických vztazích, kde Trump opakovaně útočí na britského premiéra Keira Starmera za jeho zdrženlivý postoj k blízkovýchodnímu konfliktu. Napětí v NATO navíc stále přiživuje spor o Grónsko, které se Trump na začátku roku neúspěšně pokusil anektovat, což vyvolalo ostrou diplomatickou roztržku s Dánskem. O této otázce má v pátek ve Švédsku jednat americký ministr zahraničí Marco Rubio s evropskými protějšky.

Generální tajemník Rutte si i přes tyto hluboké příkopy dokázal s Trumpem udržet nadstandardní vztahy, kvůli čemuž si vysloužil přezdívku „zaříkávač Trumpa“. Když americký prezident obhajoval své zájmy v Grónsku potřebou zajistit bezpečnost v Arktidě, Rutte se vyhnul přímé kritice anexe a raději veřejně podpořil Trumpovy obavy z rostoucí aktivity Ruska a Číny v polárních oblastech. Rutte také dlouhodobě hájí Trumpův tlak na zvyšování evropských obranných rozpočtů, který vedl k tomu, že většina členů aliance slíbila zvýšit své národní výdaje na obranu do roku 2035 na pět procent HDP.

Díky tomuto diplomatickému přístupu a osobnímu setkání na Světovém ekonomickém fóru v Davosu dokázal Rutte Trumpa přesvědčit, aby upustil od uvalení cel na evropské partnery kvůli grónskému sporu. Rutteho pragmatická politika vůči Bílému domu však doma v Evropě čelí také silné vlně kritiky. Velké pobouření vyvolaly jeho březnové výroky, v nichž plně podpořil Trumpovo vojenské tažení v Íránu a prohlásil, že americké vedení v této válce činí celý svět bezpečnějším, protože íránský jaderný program představuje existenční hrozbu pro stabilitu kontinentu.

Šéf NATO si je podle svých slov vědom kritických hlasů, které mu vyčítají přílišnou podlézavost vůči americkému prezidentovi. V nedávném prohlášení však své kroky obhájil s tím, že pokud lídr takto významné světové mocnosti vykazuje silné vůdcovství, je určitá míra chvály a pragmatické podpory ze strany aliance naprosto opodstatněná. Podle něj Trumpova nekompromisní politika fakticky donutila evropské státy, aby se probraly a začaly se konečně starat o vlastní bezpečnost, což ve výsledku celou Severoatlantickou alianci posílí.