„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že v rámci třídenního jaderného cvičení již přepravilo jadernou munici do polních skladů speciální raketové brigády na území Běloruska. Manévry jsou zaměřeny na nácvik tajného přesunu těchto zbraní do určených prostorů a jejich rychlé naložení na odpalovací zařízení před samotným startem. Do cvičení je zapojeno přes 64 000 vojáků, více než 7 800 kusů vojenské techniky, 200 raketových odpalovacích zařízení a přes 140 letadel. Do operace se zapojilo také ruské námořnictvo se 73 povrchovými plavidly a 13 ponorkami, z nichž osm představují strategické ponorky s balistickými rakety.

Severoatlantická aliance podle Rutteho kroky Moskvy a Minsku velmi podrobně monitoruje. Zvýšená aktivita na severu vyvolává velké obavy v Kyjevě, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před možností nové ruské pozemní ofenzívy zaměřené přímo na hlavní město. Taková operace by byla umožněna právě hlubším zapojením Běloruska, které posloužilo jako nástupiště pro ruská vojska již při počáteční invazi. Ukrajina proto začala urychleně posilovat svou obrannou linii podél severní hranice, aby eliminovala riziko průlomu.

Podle zveřejněných informací ruské raketové jednotky v Bělorusku trénují příjem speciální munice pro mobilní taktické raketové systémy Iskander-M. Tento moderní systém s naváděnými střelami, v kódovém označení NATO známý jako SS-26 Stone, nahradil starší sovětské rakety Scud. Střely Iskander mají dolet až 500 kilometrů a mohou být osazeny jak konvenčními, tak jadernými hlavicemi. Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany ukázaly vojenskou techniku pohybující se v zalesněném terénu během bouře, jak vykládá blíže nespecifikovaný náklad na pozice.

Napětí v regionu se projevuje i v dalších oblastech, kdy britská vláda varovala Moskvu před nebezpečnými přelety jejích válečných letadel v blízkosti aliančního vzdušného prostoru. Londýn zdůraznil, že tyto agresivní provokace západní státy od podpory Ukrajiny neodradí. Na druhé straně ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, kde v posledních dnech donutily k odstávce několik velkých ropných rafinérií. Tyto incidenty však mají dopad i na sousední státy, kde například v litevském hlavním městě úřady vyzvaly obyvatele k vyhledání krytů kvůli dronovým poplachům.

Pobaltí se potýká s rizikem zbloudilých ukrajinských dronů, které ztrácejí kurz v důsledku intenzivního nasazení ruských systémů elektronického boje. V Estonsku musela stíhačka NATO jeden takový neovladatelný stroj sestřelit, přičemž Kyjev zodpovědnost připsal právě ruskému rušení. Podle ukrajinských poslanců navíc situaci komplikují mezinárodní ekonomické kroky, kdy případné zmírňování sankcí vůči ruské ropě vnímají jako ránu pod pás a zpochybnění spojenectví s evropskými partnery. NATO se tak snaží udržet jednotný postoj v situaci, kdy se bezpečnostní hrozby prolínají od kybernetického prostoru až po konvenční bojiště.

Navzdory pokračujícím vojenským manévrům a jaderným hrozbám ze strany Kremlu však ukrajinský prezident naznačil pozitivní posun v diplomatické oblasti. Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním videoposelství potvrdil, že Kyjev v poslední době navázal velmi produktivní kontakt se Spojenými státy ohledně možných rozhovorů o ukončení válečného konfliktu. Podle něj je Ukrajina připravena k dalším krokům a klíčovým cílem pro nadcházející týdny zůstává obnovení smysluplné trilaterální komunikace, do které by se aktivně zapojili také evropští partneři.

Ukrajinská hlava státu vyjádřila naději, že západní spojenci budou na tento diplomatický proces adekvátně připraveni a že se ruská strana nebude před jednáními schovávat. V rámci Evropské unie již probíhají interní diskuse o tom, kdo by mohl sedmadvacítku na případných mírových rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem zastupovat. Mezi hlavními kandidáty, o kterých unijní diplomaté uvažují, se objevila jména bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho nebo bývalé německé kancléřky Angely Merkelové.

Zapojení zkušených evropských těžkých vah do vyjednávání by mělo garantovat, že zájmy kontinentu a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou pevně hájeny. Diplomatická aktivita přichází v době, kdy hospodářské dopady konfliktu doléhají na celou Evropu a hledání politického řešení se stává prioritou pro řadu západních vlád. Politologové však upozorňují, že jakékoliv rozhovory budou extrémně náročné, neboť Moskva dál stupňuje tlak na bojišti i v rétorické rovině.