Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Diskuse o budoucím rozsahu konvenční vojenské přítomnosti Spojených států v Evropě jsou stále výraznější a evropské státy se na tuto novou realitu musí připravit. Česká hlava státu zároveň zdůraznila, že to neznamená odklon od USA, protože Severoatlantická aliance zůstává základem kolektivní obrany a transatlantická vazba je pro evropskou bezpečnost klíčová. Evropa sice udělala významný pokrok ve zvyšování výdajů na obranu, avšak věrohodná ochrana se nestaví pouze na samotné výši finančních investic.

Evropské země musí intenzivně pracovat na posílení strategických kapacit a zaplnit kritické mezery v oblastech, jako jsou strategická letecká přeprava, protivzdušná a protiraketová obrana, zpravodajství, logistika nebo vojenská mobilita. Podle českého prezidenta v tomto ohledu není času nazbyt. Pro posílení obranyschopnosti je nezbytné sblížit Evropskou unii a NATO, protože Brusel disponuje nástroji, které aliance nemá, jako jsou přímé financování, infrastruktura a průmyslová politika.

Tyto dva soubory nástrojů by měly být propojeny, protože NATO a Evropská unie nejsou v oblasti evropské bezpečnosti konkurenty, ale měly by fungovat jako doplňující se pilíře. Jako konkrétní příklad uvedl Petr Pavel spolupráci na modernizaci tras, přístavů, mostů a letišť, které jsou klíčové pro přesun vojenských sil po Evropě. Cílem je zajistit, aby se plány obou organizací překrývaly, vojenské požadavky NATO řídily investice Evropské unie a tyto investice následně posilovaly odstrašující kapacity aliance. Do těchto plánů by měly být zapojeny i státy jako Velká Británie, Kanada a Norsko.

Podpora Ukrajiny není charitou, nýbrž přímou investicí do vlastní bezpečnosti Evropy. Pokud bude Ukrajina přinucena k nevýhodnému míru, ponesou podle českého prezidenta následky všechny evropské země po celá desetiletí. Mír v Evropě již nelze považovat za automatický a samozřejmý stav věcí, ale musí být znovu aktivně chráněn, bráněn a udržován. Poučením z této situace není to, že by Evropa zůstala sama, ale že musí být dostatečně silná, aby dokázala v případě potřeby stát na vlastních nohách.

Historie nebude čekat, až bude Evropa připravená, a proto je nutné jednat velmi rychle. Evropské státy se musí poučit od Ukrajiny a reagovat na výzvy s mnohem větší rychlostí. Překážkou úspěchu jsou v současnosti především byrokratické postupy. Ukrajina ukázala obrovskou schopnost přizpůsobit se, inovovat a měnit zavedené postupy, což je vlastnost, kterou Evropa kvůli mnoha regulačním opatřením nezbytným v době míru do jisté míry ztratila. V době konfliktu je však nutné jednat flexibilně a dosahovat výsledků v nejkratším možném čase.

Při návštěvách Ukrajiny a tamních firem vyrábějících drony je patrné, že výroba probíhá v obrovském množství variant. Tyto technologie směřují přímo na frontovou linii, kde jsou během několika dní otestovány, a firmy mají zpětnou vazbu opět v řádu dnů. Takové tempo výrazně přesahuje to, čeho je Evropa schopna dosáhnout v mírových podmínkách. Pokud chce Evropa uspět v jakémkoliv potenciálním budoucím konfliktu, musí zavést procedury, které budou rapidně rychlejší než ty současné, jinak hrozí, že konflikt prohraje kvůli byrokratickým překážkám. Současný stav přirovnal k situaci, kdy má Evropa k dispozici všechny ingredience na skvělé jídlo, ale stále postrádá recept.

V následné krátké debatě se diskuse stočila k roli umělé inteligence a technologií v širším smyslu. Podle Petra Pavla je zcela nepochybné, že technologie budou zbraní budoucnosti. Na tuto otázku se ostatně zaměřili i ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svých společných jednání v Číně. Evropa musí tento vývoj brát vážně, protože zejména Čína dělá v této oblasti obrovský pokrok a zkušenosti z Ukrajiny i Blízkého východu jasně ukazují, že technologická převaha může zcela zásadním způsobem změnit pravidla hry na bojišti.