Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu

Americká administrativa dlouhodobě obhajuje potřebu získat nad Grónskem kontrolu, přičemž jako hlavní důvod uvádí obavy o národní bezpečnost. Washington v této souvislosti varuje, že v případě nečinnosti Spojených států hrozí riziko, že ostrov upadne pod geopolitický vliv Ruska nebo Číny.

Samotný ostrov má mimořádný strategický význam, jelikož leží na nejkratší trajektorii pro případné raketové střely mezi Ruskem a Spojenými státy. Vedle vojenské polohy disponuje Grónsko také rozsáhlými, doposud netěženými zásobami minerálů vzácných zemin a jeho hodnota stoupá i s postupným odtáváním polárního ledu, které otevírá nové námořní trasy.

Hlavním cílem současných amerických snah je podle dostupných informací zintenzivnění bezpečnostních operací a opětovné osídlení některých bývalých vojenských základen. Během studené války měly Spojené státy na grónském území celkem sedmnáct vojenských zařízení, která však postupně uzavřely, takže v současnosti provozují pouze jedinou základnu Pituffik na severu ostrova.

Podle nedávných zpráv z médií mají Spojené státy v plánu vybudovat tři nové vojenské základny v jižní části teritoria. Rychlé navýšení počtu vojáků i techniky Američanům umožňuje stávající obranná dohoda z roku 1951, která byla naposledy aktualizována v roce 2004, a vyžaduje pouze předchozí informování dánské a grónské strany.

Ačkoliv americký prezident na začátku letošního roku ustoupil od přímých hrozeb o ovládnutí ostrova, byla zřízena společná americko-dánsko-grónská pracovní skupina. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen k tomu poznamenal, že i když jsou snahy o zajištění kontroly nad ostrovem ze strany cizí mocnosti neuctivé, grónská vláda je nucena vzniklou situaci konstruktivně řešit.

Americký zmocněnec Jeff Landry, který zároveň zastává úřad republikánského guvernéra státu Louisiana, dorazil do grónského hlavního města Nuuku bez oficiálního pozvání. Jeho přítomnost na ostrově vyvolala značnou kontroverzi, přičemž místní i dánští představitelé opakovaně zdůraznili, že o své budoucnosti může rozhodovat výhradně samo Grónsko.

Během pondělního setkání s grónským premiérem Nielsenem a ministrem zahraničí Mutem Egedem sice obě strany označily rozhovory za konstruktivní, grónský předseda vlády však zároveň konstatoval, že nic nenasvědčuje jakékoliv změně v dosavadním americkém postoji. Zmocněnec Landry následně v médiích podpořil grónské vize o úplné samostatnosti ostrova.

Většina obyvatel Grónska se sice v průzkumech veřejného mínění vyjadřuje pro budoucí nezávislost na Dánsku, tamní vláda však žádné okamžité kroky v tomto směru neplánuje. Hlavní překážkou zůstává grónská ekonomika, která je v současné době stále velmi silně závislá na finanční podpoře z Kodaně.

Podle amerického vyjednavače existují reálné ekonomické příležitosti, které by mohly Grónsko od této závislosti osvobodit. Landry vyjádřil přesvědčení, že americký prezident by rád viděl ostrov ekonomicky soběstačný, a dodal, že v tamních podmínkách je takový vývoj plně realizovatelný.

Další vlnu kritiky během Landryho návštěvy vyvolala přítomnost amerického lékaře v jeho diplomatickém týmu. Tento lékař v dánské televizi otevřeně prohlásil, že účelem jeho cesty je vyhodnocení celkových zdravotních potřeb obyvatel Grónska, což se setkalo s nesouhlasem místních úřadů.

Dánsko i Grónsko přitom již v únoru odmítly americkou nabídku na vyslání vojenské nemocniční lodi, která měla poskytovat péči místním nemocným občanům. Grónská ministryně zdravotnictví Anna Wangenheimová přítomnost amerického lékařského personálu ostře zkritizovala s prohlášením, že Grónsko a jeho obyvatelé rozhodně nebudou sloužit jako pokusní králíci v cizím geopolitickém projektu.