Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA
I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko
Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.
USA vyhodily velitelku základny v Grónsku za "podkopávání" Vanceovy autority
Spojené státy odvolaly vedoucí americké vojenské základny v Grónsku poté, co údajně rozeslala interní e-mail, v němž se distancovala od výroků viceprezidenta JD Vance vůči Dánsku. Podle velení vesmírných operací americké armády byla plukovnice Susannah Meyersová odvolána z velení základny Pituffik kvůli "ztrátě důvěry v její schopnost vést".
Vance se v Grónsku pasoval na mluvčího místních a kritizoval Dány. Přišla reakce
Americký viceprezident J. D. Vance řekl vojákům v Grónsku, že USA musejí získat kontrolu nad tímto ostrovem v Arktidě, aby zastavili hrozbu, kterou představují Rusko a Čína. Vance také kritizoval Dánsko, které podle jeho slov neodvedlo dobrou práci. Na jeho prohlášení upozornil deník The Guardian.
Nikdo ho nepozval, nechceme ho tu. Vance po kritice ruší program v Grónsku, pojede jen na jedno místo
Návštěva amerického viceprezidenta JD Vance v Grónsku vyvolává vlnu nevole mezi místními obyvateli i politiky v Dánsku. V době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Kodaní ochladly, se návštěva vysoce postavené americké delegace jeví jako další pokus USA o posílení svého vlivu v této strategicky důležité oblasti.
Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude
Návštěva amerického viceprezidenta JD Vance v Grónsku vyvolává napětí mezi Spojenými státy a Dánskem, které čelí obavám z možného pokusu Washingtonu o získání tohoto strategicky významného území. Když Vance v pátek dorazí na odlehlou vojenskou základnu Pituffik v severozápadním Grónsku, nebudou ho tam vítat žádní dánští zástupci – a to záměrně. Dánská vláda dala jasně najevo, že Vanceova přítomnost na jejich území není vítána, a to zejména kvůli stále častějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti připojit Grónsko k USA.
Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu
Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.
Americká delegace si obhlédne Grónsko. Pozvali jste nás, tvrdí Trump. Lžete, nikdo vás tu nechce, reaguje vláda
Delegace zahrnující druhou dámu Ameriky Ushu Vanceovou má ve čtvrtek dorazit na ostrov, grónská vláda ale popřela tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by návštěvu iniciovala. Odcházející premiér dal dokonce jasně najevo, že o americkou delegaci nikdo nestojí.
Návštěva, o kterou nikdo nestojí. Americká delegace pojede do Grónska. Vezmeme si ho tak či onak, prohlašují USA
Premiér Grónska Mute B. Egede ostře kritizoval plánovanou návštěvu amerických představitelů, včetně manželky viceprezidenta USA Ushe Vanceové. Egede označil návštěvu za „vysoce agresivní“, čímž vztahy mezi Grónskem a Spojenými státy dosáhly nového bodu mrazu. Kritika přichází poté, co americký prezident Donald Trump znovu prohlásil, že má v úmyslu anektovat toto autonomní území Dánska.
Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko
Nedávný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska vyvolal bouřlivé reakce na mezinárodní scéně. O strategickém významu dánského autonomního území, jeho budoucím politickém směřování a možných ambicích prezidenta Trumpa pro EuroZprávy.cz exkluzivně promluvil Ulrik Pram Gad, expert z Dánského institutu pro mezinárodní studie.
O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky
Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.
Trump plánuje anexi Grónska. Myslím, že k tomu dojde, prohlásil
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zopakoval, že Spojené státy plánují anexi Grónska, a přitom pochválil výsledky tamních voleb.
Dánsko, nebo Trump? Grónsko na historické křižovatce rozhoduje o budoucnosti
Grónsko se nachází na historické křižovatce. V úterních parlamentních volbách nebudou voliči rozhodovat jen o složení zákonodárného sboru, ale v širším smyslu i o budoucnosti celého ostrova. Setrvání pod Dánskem, úplná nezávislost, nebo snad připojení ke Spojeným státům? Každá z možností s sebou nese dalekosáhlé důsledky nejen pro Gróňany, ale i pro mocenské rozložení v Arktidě, kde soupeří světové velmoci o vliv a strategické suroviny.
Grónsko na křižovatce: Volby mohou rozhodnout i o tom, jestli připadne USA
Grónsko se připravuje na volby, které sice v otázkách školství, zdravotnictví či nezávislosti nejsou ničím výjimečným, avšak tentokrát vzbuzují nebývalý mezinárodní zájem. Podle grónské političky Aaji Chemnitz Larsenové není tato volební kampaň stejná jako předchozí. Spojené státy, Dánsko i další světoví hráči bedlivě sledují, jakým směrem se největší ostrov na světě vydá, píše The Guardian.
Zmírnil rétoriku vůči Kyjev, teď ale vyhrožuje Grónsku. Získáme jej, jakkoliv, prohlásil Trump
Prezident Spojených států Donald Trump ocenil ochotu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsat dohodu o nerostných surovinách s USA a vyjádřit připravenost k jednání o míru, které by přivedlo Ukrajinu blíže k trvalému míru. Na druhou stranu ale začal vyhrožovat Grónsku s tím, že USA jej získají, a to jakkoliv.
Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?
V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.
Rubio objasnil Trumpovy záměry. Vysvětlil, jak je to s Grónskem a Panamským průplavem
Šéf americké diplomacie Marco Rubio potvrdil zájem administrativy prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska. Koncem týdne zamíří také za panamským prezidentem Josém Raúlem Mulinem, který doufá ve „vyčištění stolu“ mezi USA a svou zemí – od té chce totiž Trump získat Panamský průplav.
Obyvatelé Grónska konečně promluvili: Ať se sem Trump přijede podívat. Vůbec neví, o čem mluví
Zatímco americký prezident Donald Trump se zdá být odhodlaný získat kontrolu nad Grónskem, odborníci místních oblastí varují, že dosažení kontroly nad potenciálně lukrativní námořní trasou nebude snadné. Niels Clemensen, vedoucí pracovník grónské lodní společnosti Royal Arctic Line, má pro Trumpa, či kohokoli jiného, kdo se chce etablovat v Grónsku, jasnou radu: „Přijďte sem a podívejte se, s čím vlastně máte co do činění.“
Evropa Trumpův zájem o Grónsko ignoruje. Ten ji přitom chytil do pasti
Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
Česko bylo již na začátku probíhajícího týdne na prahu chřipkové epidemie. Je tak velice pravděpodobné, že epidemie vypukne ještě před Vánocemi. Odborníci v té souvislosti apelují na lidi, aby ještě zvážili podstoupení očkování.
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
Tragédie otřásla pražskou zoologickou zahradou před druhým prosincovým víkendem. V pátek ráno nešťastně zahynul orangutan Kawi, pětiletý sameček. Ošetřovatelka se ho marně snažila resuscitovat.
před 1 hodinou
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
Třetím dnem pokračuje ve Zlínském kraji pátrání po pohřešovaném dvanáctiletém chlapci, který se ve čtvrtek ztratil cestou do školy. Policie žádá o pomoc veřejnost.
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
Po rekordně teplém týdnu se v tom nadcházejícím citelně ochladí. Denní teploty podle ČHMÚ.cz klesnou i pod bod mrazu.
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
Íránské bezpečnostní složky v pátek násilně zadržely Narges Mohammadiovou, držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2023. K zatčení došlo během pietního ceremoniálu za právníka, který zemřel na začátku tohoto měsíce, uvedli její podporovatelé.
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
Druhý prosincový den roku 2025 se zapíše do dějin jako den, kdy se Česko rozloučilo s oblíbeným moderátorem Evropy 2 Patrikem Hezuckým. Smuteční obřad pro rodinu a nejbližší přátele proběhl od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Naši fotografové na místě nechyběli.
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, plánovaný na rok 2035, se má zmírnit. Oznámil to v pátek vlivný politik Evropského parlamentu, což signalizuje kontroverzní obrat, který rozzlobí ekologické aktivisty. Ti tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního Green dealu EU.
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Německo vzneslo závažné obvinění proti Rusku, jehož zástupce si kvůli tomu předvolalo na ministerstvo zahraničních věcí. Podle vyjádření mluvčího ministerstva stojí za kybernetickým útokem namířeným proti německé kontrole letového provozu, ke kterému došlo v srpnu 2024, ruská vojenská rozvědka.
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
Zdroj: Libor Novák