Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 
Markéta Pekarová Adamová na sněmu TOP 09. (11.11.2023)

Pekarová Adamová apelovala, aby Západ postupoval koordinovaně proti nepřátelům svobody

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vystoupila na vlivné berlínské mezinárodní konferenci o zahraniční politice Berlin Foreign Policy Forum. Ve svém příspěvku se zaměřila na aktuální proměny a výzvy světového uspořádání a apelovala na pokračování v koordinované podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi. Svou pracovní cestu po Německu pak zakončila setkáním se spolkovými zákonodárci. 
Ruská armáda, ilustrační foto

Zdechneš jako zkur*… žížala, ...sami dovedeme Ukrajince do Kremlu. Tajné nahrávky ruských vojáků na Ukrajině

Ruští vojáci, kteří jsou odposloucháváni na frontové linii, používají kódy, jako jsou "dvoustovky" pro zabité a "tristovky" pro zraněné. Zaznamenané telefonáty ukazují, že touha uniknout z války a vyhnutí se druhé válečné zimě se stala běžným tématem. Vojáci také hovoří o "pětistovkách", což jsou ti, kteří odmítají bojovat. Informace pochází z bojiště v oblastech Charkov, Luhansk a Doněck. Kreml a ruské ministerstvo obrany zatím nereagovaly na žádosti o komentář k odposlechům telefonátů.

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 2 hodinami

Byty

Kam nás doženou vysoké ceny nemovitostí? Sdílené byty nebudou v Česku za chvíli vůbec divné

Už vás taky napadlo, kdy konečně dojde k tomu, už nějakou dobu avizovanému, snížení cen nemovitostí, tedy domů a bytů a pozemků? Dění na realitním trhu, a to nejen vzhledem k všeobecnému naštvání populace z drahoty, nutně vyvolává otázky, jako třeba, kdy se vyplatí koupit si byt nebo postavit dům či kdy mám prodat nějakou tu svou „realitu“? Na ten poslední dotaz platí obecná poučka o tom, že peníze uložené v nemovitostech dlouhodobě, a ten výraz si prosím zapamatujte, protože znamená třeba déle než pět let, s jistotou poráží inflaci. Takže, jestli hned nepotřebujete peníze, nemovitosti rozhodně uchovejte ve svém portfoliu. 

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

StarDance

Na prahu semifinále StarDance opustil Josef Maršálek

Dnes poprvé v letošní řadě StarDance páry tančily dvakrát. V minulém díle nikdo nevypadl, naopak se taneční páry rozrostly o vozíčkáře, kterým byl přenos věnován. Během večera se vybralo více než 25 milionů korun a padala i velmi vysoká hodnocení od poroty, která se promítla do dnešního hodnocení. Nečekaně také nastala změna ve složení poroty. Soutěž dnes nakonec opustil Josef Maršálek s Adrianou Maškovou.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Válka proti Hamásu bude pokračovat, dokud ho nezničíme, řekl Netanjahu. Další rukojmí nepropustíme, reagují militanti

Válka proti Hamásu v pásmu Gazy bude pokračovat, dokud Izrael nedosáhne všech svých cílů včetně návratu všech rukojmích a zničení islamistického hnutí. Dnes to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Hamás naopak vzkázal, že nepropustí další rukojmí, dokud Izrael neosvobodí všechny palestinské vězně a neobnoví příměří v Pásmu Gazy.

včera

včera

včera

císař František Josef I.

Před 175 lety usedl na trůn František Josef I. Jeho život poznamenaly mnohé tragédie

Přesně před 175 lety, dne 2. prosince 1848, usedl na trůn mladičký císař František Josef I. Panovníkem se tehdy osmnáctiletý člen habsbursko-lotrinské dynastie vůbec neměl stát, donutily ho k tomu však náhlé okolnosti. O jeho vládě, která trvala bezmála 68 let, již bylo napsáno mnohé. Jaký byl však jeho osobní život? Ten poznamenala řada tragédií a neštěstí. 

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jsme na tom hůř než Skandinávie, ale zlepšujeme se, říká Bartoš k pokrytí internetem. K IT je třeba přilákat i ženy

Česko je na tom v pokrytí internetovými sítěmi hůře než Skandinávie, ale dlouhodobě se zlepšuje, říká ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Podle Bartoše je například také nutné podporovat talentované ženy, aby stály o práci v IT oborech. 

Zdroj: Alena Dlabačová

Další zprávy