Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.
Ruský prezident Vladimir Putin se mobilizaci dlouhodobě vyhýbal. Teď však již byla v jeho očích nutná. Co to pro ruský režim znamená a může znamenat?
Těch možných důsledků je celá řada, a především jde o to, že jakmile začnou do Ruska z ukrajinských bojišť putovat tzv. náklady 200, tedy zinkové rakve s padlými, může to být pro Putina krušné. Rusové, kteří prezidentovi a jeho „speciální vojenské operaci“ přejí z pohodlných gaučů před televizními obrazovkami, mohou názor diametrálně změnit, jakmile budou nuceni válku sledovat nejprve z bahnitých a posléze ledových zákopů ukrajinských bojišť. Jiná věc je, že Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět.
Je Rusko vůbec schopné naverbovat těch 300 tisíc mužů a udělat z nich vycvičené a bojeschopné vojáky? Nebudou spíš posláni na porážku?
Zajisté – to je velký problém. Uvidíme, zda se těch 300 tisíc vojáků vůbec podaří na ukrajinskou frontu dostat, a pokud se to povede, jestli se tito muži nestanou jen příslovečným kanónenfutrem. Jak upozorňuje i jeden z nejrespektovanějších českých vojenských odborníků gen. Jiří Šedivý, ruským „vojevůdcům“ je v podstatě jedno, koho do války posílají. Upozorňuje také na to, že solidní výcvik mobilizovaných vojáků by vyžadoval i několik měsíců. Na druhé straně je pravda, že nikdo na světě pořádně neví, co všechno je stále ještě k dispozici ve starých sovětských arsenálech a skladech.
Ovlivní tento krok protiofenzívu Ukrajiny?
Ovlivní ji tehdy, kdyby se Rusku podařilo ukrajinské vojenské síly významně přečíslit v živé síle, což ovšem Ukrajinci mohou do značné míry eliminovat moderními přesnými západními zbraněmi.
Může tento krok také znamenat, že se Putin snaží vyhnout užití jaderných zbraní?
Putin v posledních dnech dvakrát opakoval, že Rusko v boji s Ukrajinou využije „všech existujících prostředků“, což zajisté zahrnuje i případné nasazení přinejmenším taktických jaderných zbraní. Každopádně musíme vycházet z toho, že ruský prezident, jak v tomto roce už nejednou demonstroval, je schopen všeho, takže musíme přinejmenším hypoteticky počítat i s touto příšernou vizí.
K jaderným zbraním: Podle ruské obranné doktríny, pokud je Rusko v ohrožení, tak zbraně hromadného ničení může použít. Hrozí to i v případě, že vyhlášené referendum připojí Donbas k Ruské federaci?
Ruská vojenská doktrína vyhlašuje, že je-li ohrožena sama existence ruského státu, může Rusko tyto zbraně nasadit dokonce jako první. Takže když uvážíme, že o tom ohrožení existence státu nakonec rozhoduje stejně Putin, může se to stát kdykoli.
Podle mnohých lidí i expertů je Putin zahnaný do kouta. Čeho je podle vás schopen a co si reálně může dovolit?
Nevím, zda se cítí zahnaný do kouta on sám, ale v každém případě je za situace, podobné té dnešní či ještě horší, schopen všeho.
Je momentální situace mezi Ruskem a Západem napjatější než během studené války?
Docela určitě - a hned tak se to nezlepší.
Existuje možnost, že se Rusko, jak jej známe, rozpadne, nebo se spíš dá počítat s pádem Putinova režimu?
O možném rozpadu Ruska mluví prakticky neustále slavný ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který dokonce popisuje, jaké nové státní útvary na území Ruska mohou vzniknout. Pravděpodobnější mi ale připadá Putinův pád - byť v tomto okamžiku nevidím politické figury, které by se o něco takového dokázaly postarat. Putin si každopádně jámu pro sebe vykopal sám – a to by se mu mohlo vymstít.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Libor Dvořák , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Rusko , Ruská armáda , Jaderné zbraně , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě