Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.
Ruský prezident Vladimir Putin se mobilizaci dlouhodobě vyhýbal. Teď však již byla v jeho očích nutná. Co to pro ruský režim znamená a může znamenat?
Těch možných důsledků je celá řada, a především jde o to, že jakmile začnou do Ruska z ukrajinských bojišť putovat tzv. náklady 200, tedy zinkové rakve s padlými, může to být pro Putina krušné. Rusové, kteří prezidentovi a jeho „speciální vojenské operaci“ přejí z pohodlných gaučů před televizními obrazovkami, mohou názor diametrálně změnit, jakmile budou nuceni válku sledovat nejprve z bahnitých a posléze ledových zákopů ukrajinských bojišť. Jiná věc je, že Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět.
Je Rusko vůbec schopné naverbovat těch 300 tisíc mužů a udělat z nich vycvičené a bojeschopné vojáky? Nebudou spíš posláni na porážku?
Zajisté – to je velký problém. Uvidíme, zda se těch 300 tisíc vojáků vůbec podaří na ukrajinskou frontu dostat, a pokud se to povede, jestli se tito muži nestanou jen příslovečným kanónenfutrem. Jak upozorňuje i jeden z nejrespektovanějších českých vojenských odborníků gen. Jiří Šedivý, ruským „vojevůdcům“ je v podstatě jedno, koho do války posílají. Upozorňuje také na to, že solidní výcvik mobilizovaných vojáků by vyžadoval i několik měsíců. Na druhé straně je pravda, že nikdo na světě pořádně neví, co všechno je stále ještě k dispozici ve starých sovětských arsenálech a skladech.
Ovlivní tento krok protiofenzívu Ukrajiny?
Ovlivní ji tehdy, kdyby se Rusku podařilo ukrajinské vojenské síly významně přečíslit v živé síle, což ovšem Ukrajinci mohou do značné míry eliminovat moderními přesnými západními zbraněmi.
Může tento krok také znamenat, že se Putin snaží vyhnout užití jaderných zbraní?
Putin v posledních dnech dvakrát opakoval, že Rusko v boji s Ukrajinou využije „všech existujících prostředků“, což zajisté zahrnuje i případné nasazení přinejmenším taktických jaderných zbraní. Každopádně musíme vycházet z toho, že ruský prezident, jak v tomto roce už nejednou demonstroval, je schopen všeho, takže musíme přinejmenším hypoteticky počítat i s touto příšernou vizí.
K jaderným zbraním: Podle ruské obranné doktríny, pokud je Rusko v ohrožení, tak zbraně hromadného ničení může použít. Hrozí to i v případě, že vyhlášené referendum připojí Donbas k Ruské federaci?
Ruská vojenská doktrína vyhlašuje, že je-li ohrožena sama existence ruského státu, může Rusko tyto zbraně nasadit dokonce jako první. Takže když uvážíme, že o tom ohrožení existence státu nakonec rozhoduje stejně Putin, může se to stát kdykoli.
Podle mnohých lidí i expertů je Putin zahnaný do kouta. Čeho je podle vás schopen a co si reálně může dovolit?
Nevím, zda se cítí zahnaný do kouta on sám, ale v každém případě je za situace, podobné té dnešní či ještě horší, schopen všeho.
Je momentální situace mezi Ruskem a Západem napjatější než během studené války?
Docela určitě - a hned tak se to nezlepší.
Existuje možnost, že se Rusko, jak jej známe, rozpadne, nebo se spíš dá počítat s pádem Putinova režimu?
O možném rozpadu Ruska mluví prakticky neustále slavný ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který dokonce popisuje, jaké nové státní útvary na území Ruska mohou vzniknout. Pravděpodobnější mi ale připadá Putinův pád - byť v tomto okamžiku nevidím politické figury, které by se o něco takového dokázaly postarat. Putin si každopádně jámu pro sebe vykopal sám – a to by se mu mohlo vymstít.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Libor Dvořák , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Rusko , Ruská armáda , Jaderné zbraně , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se na pohled změní. Bude jako v dubnu, uvedli meteorologové
včera
Metro by ještě v březnu mohlo opět stavět na všech stanicích linky B
včera
Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám
včera
Trump říká, že Írán chtěl ovládnout Blízký východ. Jsme napřed, komentoval operaci
včera
Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá
včera
Sáblíková se loučila s kariérou stylově v Heerenveenu. Aplaudovala jí zaplněná hala
včera
Íránci mají zůstat doma. Ohrožuje vás vlastní režim, vzkazují jim Američané
včera
Politici reagují na Moravcův konec. Opozice bude bojovat za nezávislou ČT
včera
Fico opět útočí na Zelenského kvůli zastaveným dodávkám ropy
Aktualizováno včera
Je rozhodnuto. Íránští duchovní už zvolili nového nejvyššího vůdce
včera
Nafta za týden zdražila až o pět korun. Jedna věc naznačuje další výrazné zdražení
včera
Václav Moravec oznámil konec působení v České televizi
včera
Trump nevyloučil nasazení vojáků v Íránu. Kurdy požádal, aby nebojovali
včera
ANO první, Starostové by přeskočili ODS. Kubovo hnutí by do Sněmovny neproniklo
včera
Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak
včera
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
včera
Česko má první medaili ze zimní paralympiády po 16 letech. Stříbro získala biatlonistka Edlingerová
včera
Izraelské varování. Nového íránského vůdce budeme pronásledovat, vzkazuje armáda
včera
Trump odmítl deeskalaci na Blízkém východě, zní z Íránu
včera
Vaše letadlové lodě už nepotřebujeme, vzkázal Trump do Británie
Americký prezident Donald Trump vzkázal Britům, že jejich letadlové lodě už na Blízkém východě nejsou potřeba. Britského premiéra Keira Starmera nařkl z toho, že se chce přiživit na úspěchu aktuálně vojenské kampaně proti Íránu.
Zdroj: Lucie Podzimková