Odborník na ruskou politiku a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák v rozhovoru pro EuroZprávy.cz objasnil, co pro ruský režim znamená vojenská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin přikázal. „Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět,“ řekl. Není si jistý, jestli se vůbec podaří 300 tisíc vojáků na frontu dostat. „Ruským ‚vojevůdcům‘ je v podstatě jedno, koho do války posílají,“ připomněl Dvořák slova generála Jiřího Šedivého.
Ruský prezident Vladimir Putin se mobilizaci dlouhodobě vyhýbal. Teď však již byla v jeho očích nutná. Co to pro ruský režim znamená a může znamenat?
Těch možných důsledků je celá řada, a především jde o to, že jakmile začnou do Ruska z ukrajinských bojišť putovat tzv. náklady 200, tedy zinkové rakve s padlými, může to být pro Putina krušné. Rusové, kteří prezidentovi a jeho „speciální vojenské operaci“ přejí z pohodlných gaučů před televizními obrazovkami, mohou názor diametrálně změnit, jakmile budou nuceni válku sledovat nejprve z bahnitých a posléze ledových zákopů ukrajinských bojišť. Jiná věc je, že Putin ve své paranoidní umanutosti zabředl už tak daleko, že pro něj zřejmě není důstojné cesty zpět.
Je Rusko vůbec schopné naverbovat těch 300 tisíc mužů a udělat z nich vycvičené a bojeschopné vojáky? Nebudou spíš posláni na porážku?
Zajisté – to je velký problém. Uvidíme, zda se těch 300 tisíc vojáků vůbec podaří na ukrajinskou frontu dostat, a pokud se to povede, jestli se tito muži nestanou jen příslovečným kanónenfutrem. Jak upozorňuje i jeden z nejrespektovanějších českých vojenských odborníků gen. Jiří Šedivý, ruským „vojevůdcům“ je v podstatě jedno, koho do války posílají. Upozorňuje také na to, že solidní výcvik mobilizovaných vojáků by vyžadoval i několik měsíců. Na druhé straně je pravda, že nikdo na světě pořádně neví, co všechno je stále ještě k dispozici ve starých sovětských arsenálech a skladech.
Ovlivní tento krok protiofenzívu Ukrajiny?
Ovlivní ji tehdy, kdyby se Rusku podařilo ukrajinské vojenské síly významně přečíslit v živé síle, což ovšem Ukrajinci mohou do značné míry eliminovat moderními přesnými západními zbraněmi.
Může tento krok také znamenat, že se Putin snaží vyhnout užití jaderných zbraní?
Putin v posledních dnech dvakrát opakoval, že Rusko v boji s Ukrajinou využije „všech existujících prostředků“, což zajisté zahrnuje i případné nasazení přinejmenším taktických jaderných zbraní. Každopádně musíme vycházet z toho, že ruský prezident, jak v tomto roce už nejednou demonstroval, je schopen všeho, takže musíme přinejmenším hypoteticky počítat i s touto příšernou vizí.
K jaderným zbraním: Podle ruské obranné doktríny, pokud je Rusko v ohrožení, tak zbraně hromadného ničení může použít. Hrozí to i v případě, že vyhlášené referendum připojí Donbas k Ruské federaci?
Ruská vojenská doktrína vyhlašuje, že je-li ohrožena sama existence ruského státu, může Rusko tyto zbraně nasadit dokonce jako první. Takže když uvážíme, že o tom ohrožení existence státu nakonec rozhoduje stejně Putin, může se to stát kdykoli.
Podle mnohých lidí i expertů je Putin zahnaný do kouta. Čeho je podle vás schopen a co si reálně může dovolit?
Nevím, zda se cítí zahnaný do kouta on sám, ale v každém případě je za situace, podobné té dnešní či ještě horší, schopen všeho.
Je momentální situace mezi Ruskem a Západem napjatější než během studené války?
Docela určitě - a hned tak se to nezlepší.
Existuje možnost, že se Rusko, jak jej známe, rozpadne, nebo se spíš dá počítat s pádem Putinova režimu?
O možném rozpadu Ruska mluví prakticky neustále slavný ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který dokonce popisuje, jaké nové státní útvary na území Ruska mohou vzniknout. Pravděpodobnější mi ale připadá Putinův pád - byť v tomto okamžiku nevidím politické figury, které by se o něco takového dokázaly postarat. Putin si každopádně jámu pro sebe vykopal sám – a to by se mu mohlo vymstít.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Libor Dvořák , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Rusko , Ruská armáda , Jaderné zbraně , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák