Evropská bezpečnost zažívá zásadní zvrat. USA pod Trumpem ztrácí důvěryhodnost, nastupuje Německo

Evropská bezpečnost zažívá zásadní posun. Po sérii nejednoznačných a kontroverzních výroků Donalda Trumpa, který se nyní znovu nachází v roli prezidenta USA, přichází z Berlína jasný signál: Evropa se již nemůže spoléhat na Spojené státy a Německo je připraveno převzít zodpovědnost za obranu kontinentu.

Trump před pár dny na své platformě Truth Social veřejně prohlásil, že kdyby nebylo jeho zásahu, „Rusku by se už dávno staly velmi špatné věci“. Šlo o naprosto bezprecedentní vyjádření, ze kterého lze vyčíst, že americký prezident se v podstatě staví do role ochránce ruského prezidenta Vladimira Putina – muže obviněného z válečných zločinů, který už více než tři roky vede agresivní válku proti Ukrajině. Tato slova tak definitivně potvrdila obavy mnohých: Spojené státy již nejsou pro Evropu spolehlivým spojencem.

Na Trumpova slova reagoval německý kancléř Friedrich Merz oznámením, že Německo pomůže Ukrajině s vývojem a nasazením dalekonosných raket, které budou schopné zasahovat cíle přímo na ruském území. Tento krok má nejen vojenský, ale i politický rozměr – signalizuje, že Evropa, a především Německo, přestává spoléhat na zámořskou ochranu a bere svou bezpečnost do vlastních rukou.

Kancléřovo oznámení je podle The Conversation součástí širšího posunu v německé obrané politice. Berlín plánuje zásadní modernizaci a rozšíření svých ozbrojených sil – Bundeswehru – s cílem stát se „nejsilnější konvenční armádou Evropy“. Nejvyšší vojenský představitel země Carsten Breuer už zveřejnil konkrétní plán rychlého rozvoje vojenských schopností.

Německo, jako ekonomicky nejsilnější stát EU a druhý největší člen NATO, má prostředky i technologický potenciál k tomu, aby vyrovnalo evropskou vojenskou bilanci vůči USA. Tento přerod přichází v klíčovém okamžiku – v době, kdy je stále pravděpodobnější, že Washington omezí, nebo dokonce zcela opustí své bezpečnostní závazky vůči Evropě.

Rozšiřování německé obrany ale nebude spočívat jen v nákupu techniky – nutná bude i personální obměna. V úvahu přichází znovuzavedení branné povinnosti, která už v Německu přestává být tabu. Významným symbolem nového přístupu je i vyslání celé německé brigády do Litvy – první taková zahraniční mise od konce druhé světové války.

Válka na Ukrajině, která trvá už tři roky, podle expertů ukázala, jak zranitelná je Evropa vůči ruské hrozbě. Zároveň odhalila přehnanou závislost na Spojených státech a upozornila na nutnost posílit vlastní obranné kapacity. V Německu nyní patří mezi priority vývoje protivzdušná obrana, přesné úderné systémy, drony a elektronický či kybernetický boj.

Nejde ale jen o Německo. V celé Evropě sílí přesvědčení, že je třeba se postavit na vlastní nohy. Kromě nutnosti zvýšit obranné výdaje Evropa čelí i dvěma dalším zásadním výzvám: erozi transatlantického partnerství a vzestupu populismu, který podkopává demokratické instituce i ochotu čelit agresi ze strany Ruska a Trumpovy administrativy. Výrazným faktorem je přitom propojení amerického nacionalistického hnutí MAGA s kremelskými zájmy.

Klíčovou zkouškou evropského odhodlání zůstává válka na Ukrajině. Souhlas Německa s použitím raket dlouhého doletu proti cílům v Rusku není sám o sobě novinkou – podobný krok učinil už v listopadu 2024 tehdejší prezident Joe Biden, následovaný Spojeným královstvím a Francií. Berlín se však tehdy držel stranou. To se nyní změnilo.

Účinnost této podpory bude ale záviset i na ochotě USA nadále sdílet zpravodajské informace, které jsou nezbytné pro přesné zaměřování cílů. A přestože Rusko v reakci už opět sáhlo ke své oblíbené jaderné rétorice, v Evropě se zdá, že převažuje odhodlání jednat, nikoli jen mluvit.

Trump naproti tomu dál pouze slibuje a hrozí, ale konkrétní kroky vůči Rusku nepodniká. Evropská reakce je poprvé za poslední desetiletí rozhodnější a více orientovaná na činy než na slova – což jen zdůrazňuje rostoucí rozkol mezi USA a Evropou.

To neznamená úplný konec transatlantických vztahů. Ostatně nedávné setkání amerického ministra zahraničí Marca Rubia s jeho německým protějškem Johannem Wadephulem ukazuje, že prostor pro pragmatickou spolupráci stále existuje. Nicméně základní rovnice evropské bezpečnosti se mění: budoucnost kontinentu závisí hlavně na tom, zda Evropa dokáže zmobilizovat potřebné zdroje a vůli čelit ruské hrozbě bez americké opory. Zdá se, že v Berlíně si tuto realitu konečně uvědomili – teď ale musí přijít činy. 

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Bundeswehr USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy