Bundeswehr

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.
Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Už nechce být jen peněženkou Evropy. Zbrojení Německa mění poměr sil, stává se dominantní mocností

Po desetiletí fungovala Evropská unie na nevyřčeném ujednání: Německo řešilo finanční otázky, zatímco Francie vojenské záležitosti. Tato situace se nyní mění, jelikož Německo usiluje o to, aby se stalo dominantní vojenskou mocností v Evropě, čímž dochází k masivnímu politickému přeskupení sil. Ve Francii panuje snaha udržet si svou relevanci, zatímco v Polsku německé zbrojení vyvolává jak staré obavy, tak pocit, že spojenectví Berlína a Varšavy by mohlo být nejúčinnější cestou k zadržení Ruska.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.
Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.
Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.
Charles de Gaulle (vpravo)

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo v problémech: Potřebuje armádu, ale dochází mu čas. Přišlo s řešením, které nemusí nic vyřešit

Německo čelí vážnému problému: potřebuje silnější armádu, ale neví, kdo v ní bude sloužit. V situaci, kdy počet vojáků stagnuje a hrozba z Ruska roste, se nová vládní koalice křesťanských demokratů Friedricha Merze a sociálních demokratů (SPD) rozhodla pro model dobrovolné služby. Otázkou však zůstává, zda na její realizaci zbývá dostatek času.
Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

před 5 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 7 hodinami

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 8 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 10 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy