Německo v problémech: Potřebuje armádu, ale dochází mu čas. Přišlo s řešením, které nemusí nic vyřešit

Vláda plánuje oslovit všechny osmnáctileté muže povinným dotazníkem – pro ženy bude účast dobrovolná – aby zjistila jejich ochotu a způsobilost ke službě. Vybraní jedinci dostanou pozvání k nástupu, ale pouze pokud se sami rozhodnou přidat.

Ministr obrany Boris Pistorius ze sociální demokracie, který by měl zůstat ve své funkci, hájí tento přístup jako pragmatický krok. „Novou vojenskou službou zajistíme růst i udržitelnost ozbrojených sil. Bundeswehr děláme atraktivnější. To je jak podmínka, tak výsledek,“ řekl minulý týden na zasedání obranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu v Bruselu.

Odborníci však varují, že bez jasného přehledu, kolik lidí se do armády skutečně přihlásí, je Německo v nebezpečí. Podle Christiana Richtera z německého Institutu pro obranu a strategická studia hrozí, že pokud se základní službě nepodaří motivovat více mladých k dobrovolnictví, Bundeswehr nebude mít dostatek aktivních vojáků ani vycvičených záložníků – a to by ohrozilo obranyschopnost země i NATO.

Stav německé armády je znepokojivý už nyní. Počet vojáků se zastavil kolem 182 000. Více lidí armádu opouští, než do ní přichází, a téměř třetina nováčků odchází už během výcviku. To vše odráží důsledky desetiletí politických rozhodnutí, která armádu vytlačila na okraj společnosti.

Po rozsáhlém zmenšení armády po konci studené války v roce 1994 byly zavřeny četné základny, zejména ve městech. Dnes se kasárna nacházejí převážně „uprostřed ničeho“, jak říká profesor Carlo Masala z univerzity Bundeswehru v Mnichově. Mladí lidé tak s armádou nemají žádný kontakt.

Zrušení branné povinnosti v roce 2011 vedlo k dalšímu odcizení. V roce 2018 vyvolala armádní kampaň na herním veletrhu Gamescom vlnu kritiky, protože údajně bagatelizovala válku a cílila na mladistvé. Letos dokonce město Zwickau zakázalo vojenskou reklamu na veřejných místech – ačkoliv tento zákaz byl později zrušen jako nezákonný.

Přes tuto všeobecnou zdrženlivost nyní Německo sází na model inspirovaný švédským konceptem „totální obrany“, který má stát na dobrovolnictví a občanské angažovanosti. General Carsten Breuer, šéf armády, ale varuje, že země potřebuje 100 000 vojáků navíc – a to co nejdříve.

Dlouhodobý cíl je ještě ambicióznější: 460 000 osob ve zbrani nebo připravených k povolání – tedy včetně aktivních vojáků, rezervistů a bývalých profesionálů. A podle zpravodajských informací a analýz NATO může být reálná hrozba ruského útoku na členské území možná už v roce 2029. To je také neoficiální termín, ke kterému německá armáda směřuje svou přípravu.

Richter tvrdí, že spoléhání na dobrovolnictví je politickým kompromisem, který dává čas – ale ne mnoho. Koalice ve své dohodě výslovně uvedla, že služba bude „zpočátku dobrovolná“, čímž si ponechává prostor pro případné zavedení povinné služby v budoucnu.

Vzhledem k aktuální mezinárodní situaci se ale německé vedení ocitá pod tlakem. Chce-li Bundeswehr znovu vybudovat jako sílu schopnou chránit nejen národní, ale i alianční území, musí změnit nejen přístup ke službě, ale i veřejné vnímání armády. A právě to bude největší výzvou: přesvědčit mladé Němce, že sloužit vlasti opět něco znamená – a že je to potřeba hned.