Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Nový plán počítá s investicemi až 800 miliard eur do obrany a umožní spolupráci s několika vybranými spojenci, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či státy Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Naopak USA a Velká Británie se ocitly mimo tento ambiciózní projekt.

Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubilia je tento krok reakcí nejen na hrozbu ze strany Ruska, ale také na měnící se geopolitické priority Washingtonu. „Musíme vnímat nejen Rusko jako hrozbu, ale také přemýšlet o tom, kam se přesune strategická pozornost Spojených států,“ uvedl.

V současné době přibližně dvě třetiny obranných zakázek EU směřují do USA, což se má nyní změnit. Evropská komise ve středu představila tzv. bílou knihu obranné politiky, která stanovuje dlouhodobé priority bloku v oblasti vojenských výdajů a usnadňuje členským státům zvyšování investic do obrany.

„Nejde o přípravu na válku, ale o zajištění bezpečnosti Evropy,“ prohlásila vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová.

Podle ní sehrála klíčovou roli i situace na Ukrajině. Trumpova administrativa totiž náhle zastavila dodávky zbraní i sdílení zpravodajských informací, aby přinutila Kyjev přistoupit na mírové rozhovory s Ruskem. Tento krok podle Kallasové ukázal, jak nebezpečná může být závislost na spojencích mimo EU.

„Ukrajina používá zbraně, které nejsou vyráběny u nich, a někdy jsou na ně kladeny omezení, jak je mohou použít. Armáda ale potřebuje mít v tomto ohledu volné ruce,“ dodala.

Nejkonkrétnějším opatřením je zřízení fondu SAFE, který poskytne členským státům půjčky až do výše 150 miliard eur určené výhradně na obranné výdaje. Přestože půjčky budou dostupné pouze pro země EU, některé spřátelené státy se budou moci zapojit do společných nákupů zbraní.

Kromě Ukrajiny se mohou do programu zapojit také státy EFTA – Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko – a další kandidátské země včetně Srbska a Turecka. Naopak USA a Velká Británie zatím zůstávají mimo.

Velká Británie by se však mohla časem zapojit. „Pracujeme na bezpečnostním a obranném partnerství s Velkou Británií a doufám, že na květnovém summitu už budeme mít konkrétní výsledky,“ uvedla Kallasová.

Zájem o užší spolupráci s EU projevila také Kanada, a Komise navíc navrhla posílení obranné spolupráce s Austrálií, Novým Zélandem a Indií.

Nový plán je zároveň vítaným krokem pro francouzský zbrojařský průmysl, který patří mezi nejsilnější v Evropě. Aby EU předešla vstupu neevropských firem do svého obranného sektoru, nastavila přísná pravidla. Nejméně 65 % komponent financovaných z obranného fondu musí pocházet z Evropy, přičemž do této definice se počítá i Ukrajina a Norsko. Z financování budou vyloučeny zbrojní systémy, jejichž design je kontrolován neevropskými zeměmi – což se týká většiny společných projektů s americkými firmami. Země mimo EU nebudou mít přístup k utajovaným informacím souvisejícím s obranným programem.

Komise chce také omezit roztříštěnost evropského obranného průmyslu tím, že bude motivovat členské státy ke společnému pořizování vojenské techniky. První rok budou moci státy nakupovat i individuálně, poté už jen v rámci společných projektů.

Kromě přímého financování obrany umožní EU členským státům překročit své běžné rozpočtové limity až o 1,5 % HDP po dobu čtyř let, což má pomoci urychlit investice do armády.

Žádosti o půjčky mohou členské státy podávat do 30. června 2027 a peníze budou k dispozici až do konce roku 2030. Splatnost půjček bude až 45 let.

Tento ambiciózní obranný program signalizuje historický posun EU směrem k větší nezávislosti v oblasti bezpečnosti. Blok se snaží nejen čelit ruské hrozbě, ale také se připravit na budoucnost, ve které se Spojené státy stále více soustředí na jiné globální výzvy.