Klíčový moment pro Evropu: Německo odemyká miliardy eur na posílení armády

Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje ve snaze o dosažení mírové dohody na Ukrajině, která by mohla být výhodnější pro Moskvu než pro Kyjev, Evropa se po desetiletích opět soustředí na svou vojenskou sílu. Nejvýrazněji se tato změna projevuje v Německu, kde ozbrojené síly známé jako Bundeswehr dlouhodobě trpěly nedostatečnými investicemi. To se však nyní začíná měnit.

Očekávaný kancléř Friedrich Merz se rozhodl, že právě teď je ten správný okamžik k výraznému navýšení vojenských výdajů, jaké Německo nezažilo od dob studené války. Berlín nedávno schválil rozsáhlou reformu ústavní dluhové brzdy, která umožní uvolnění miliard eur na obranu. Podle jednoho z modelů, který získala televize CNN, by při výdajích ve výši 3,5 % HDP mohlo Německo během příštích deseti let investovat až 600 miliard eur (přibližně 652 miliard dolarů).

CNN strávila den s Bundeswehrem na utajené lokalitě ve středním Německu, kde se pět členských států NATO účastnilo rozsáhlého cvičení. Simuloval se útok „cizího protivníka“ na jiného člena Aliance. Brigádní generál Hammerstein při této příležitosti uvedl: „Německo je silný stát v Evropě a musí být spolehlivým partnerem pro ostatní. Jsme velký národ a musíme se podle toho chovat. A my to uděláme.“

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 představovala pro Evropu zásadní zlom. Éra poválečného uvolnění napětí skončila a Berlín zahájil období, které Němci označují jako „Zeitenwende“ – bod obratu. Tehdejší kancléř Olaf Scholz oznámil potřebu nové obranné a bezpečnostní politiky s důrazem na modernizaci Bundeswehru. V roce 2022 vytvořil speciální fond ve výši 100 miliard eur určený na komplexní investice do armády, což si vyžádalo změnu německé ústavy.

Ačkoli byl tento fond považován za přelomový krok, jeho realizace vázla kvůli vnitropolitickým sporům, což nakonec přispělo k pádu Scholzovy vlády. Merz nyní plánuje tento obrat urychlit. Podle Sudhy David-Wilpové z Německého Marshallova fondu je pro novou vládu zásadní zrychlit vojenské investice, protože „tvrdá moc je dnes hlavní měnou mezinárodní politiky“.

Při simulaci útoku Merz v Berlíně představil svou novou vizi pro německé ozbrojené síly. „Naše společnost žila v iluzorním bezpečí nejméně jedno desetiletí, možná i déle. Čelíme zásadnímu posunu v obranné politice, který musíme uskutečnit,“ prohlásil.

Od poloviny studené války výdaje Německa na obranu jako podíl na HDP výrazně poklesly. Zatímco v roce 1963 dosahovaly 4,9 %, v roce 2005 klesly na historické minimum 1,1 %. Teprve v roce 2024 Německo poprvé po více než třiceti letech splnilo dvouprocentní závazek vůči NATO.

Hammerstein přiznává, že armáda bude vždy požadovat více prostředků, ale věří, že Německo je nyní na správné cestě. „Loni jsme poprvé splnili kritérium 2 % HDP a nadále budeme investovat, podobně jako v roce 2022, kdy jsme vytvořili fond ve výši 100 miliard eur. Nový kancléř je tomuto cíli naprosto oddaný,“ ujistil.

Podle zprávy parlamentní zmocněnkyně pro ozbrojené síly Evy Höglové však Bundeswehr čelí zásadním problémům. Chybí mu dostatek personálu, má stárnoucí bojovou sílu a zanedbanou infrastrukturu. Höglová varovala, že armáda „stále trpí akutním nedostatkem všeho“ a poukázala na to, že k modernizaci základních zařízení je třeba investovat dalších 67 miliard eur.

Zpráva také konstatuje, že Bundeswehr nedokáže splnit své náborové cíle. Plán zvýšit počet vojáků na 203 tisíc do roku 2025 byl posunut na rok 2031, přičemž aktuální počet vojáků činí pouze 181 174. Hammerstein, který do armády nastoupil jako odvedenec v roce 1992, proto navrhuje znovuzavedení povinné vojenské služby.

„Byl jsem k nástupu do armády přesvědčen díky zákonu, takže nějaká forma povinné služby by měla být obnovena, pokud chceme dosáhnout cílených čísel,“ řekl Hammerstein.

Přestože se německá armáda potýká s problémy, v německé společnosti se podle průzkumů mění názor na nutnost silné obrany. Podle březnového průzkumu veřejnoprávní stanice ARD 66 % respondentů podporuje zvýšení výdajů na obranu a 59 % souhlasí s tím, aby Německo kvůli tomu zvýšilo svůj dluh.

Merz je přesvědčen, že jeho kroky směřují k bezpečnější a prosperující budoucnosti. „Německo je zpět,“ prohlásil před týdnem v Berlíně. „Německo významně přispívá k obraně svobody a míru v Evropě.“