Friedrich Merz (CDU)

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz veřejně přiznal, že jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nejtěžší volební porážku za poslední roky až desetiletí. Výsledky hlasování vyvolaly v řadách vládní strany hluboký šok, neboť vedení nečekalo tak výrazný propad podpory. Podle šéfa spolkové vlády bude mít tento volební výsledek zásadní dopady na celou německou politickou scénu. Merz zároveň upozornil na značnou mezinárodní pozornost, kterou si vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo okamžitě získalo.

Úspěch AfD ve volbách otřásá Německem i zbytkem Evropy

Vítězství pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo na německé i evropské politické scéně značný ohlas. Analytici podle BBC označují volební úspěch za zásadní průlom a socio-politické zemětřesení. Volební lídr strany Ulrich Siegmund prohlásil, že AfD získala jasný mandát k vládnutí, přestože jí k těsnému dosažení absolutní většiny scházelo několik hlasů. Výsledek hlasování v jedné z nejmenších spolkových zemí má daleko větší význam, než by odpovídalo jejímu počtu obyvatel.

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce

Německý kancléř Friedrich Merz se chystá oficiálně obvinit Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku a oznámit rozsáhlé sankční opatření. Chystaný krok představuje výrazné přitvrzení postoje Berlína vůči Moskvě a přichází současně s přípravou nového balíčku sankcí na úrovni Evropské unie.

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek

Francie a Německo usilují o uzavření rozsáhlé dohody, která by měla výrazně posílit průmyslovou obranyschopnost Evropské unie a zároveň vdechnout nový život chřadnoucímu automobilovému sektoru. 

Tragédie v Berlíně. Islamista najel do lidí na Pride, nejméně jeden mrtvý

Nejméně jeden člověk nepřežil útok na Pride v německém Berlíně. Mladík s vazbami na islamisty tam vjel s dodávkou do pochodu lidí na podporu komunity LGBT+. Policie od sobotního večera usilovně pátrá po údajném pachateli. 

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

Írán ponížil Spojené státy, prohlásil Merz

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Spojené státy jsou vedením Íránu ponižovány. Podle jeho názoru je administrativa prezidenta Donalda Trumpa u vyjednávacího stolu překonávána teheránskou diplomacií. Merz kriticky zhodnotil vývoj stagnujících rozhovorů, což podle všeho prohloubí napětí mezi USA a jejich spojenci v NATO.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií

Jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o vytvoření společného evropského jaderného odstrašení jsou zatím v rané fázi. Podle mluvčího německé vlády, jehož citovala agentura Reuters, není cílem těchto rozhovorů oslabení role Spojených států v evropské obraně.

Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz

Německý kancléř Friedrich Merz v úvodním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyslal jasný signál kandidátským zemím usilujícím o vstup do Evropské unie. „Nechci o vás přijít,“ prohlásil směrem k zástupcům balkánských států, zejména k Černé Hoře. Merz otevřeně přiznal, že pociťuje narůstající neklid kvůli neschopnosti Unie dosáhnout v procesu rozšiřování hmatatelného pokroku, a vyzval k vytvoření nové strategie, která by tyto země k bloku přiblížila rychleji a efektivněji.

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

Dohodnuto. EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur. Putin musí pochopit, že se mu válka nevyplatí, vzkázal Merz

Představitelé Evropské unie dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.

Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán

V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.