Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

K incidentu došlo na letišti Lipsko/Halle, kde byl objeven bezpilotní letoun naložený výbušninou. Zařízení neexplodovalo pouze kvůli závadě na roznětce v těsné blízkosti ukrajinských strojů. Vyšetřovatelé předpokládají, že druhý dron se nedaleko srazil s nákladním letadlem, a o deset dní později byl v blízkosti areálu nalezen třetí bezpilotní prostředek. Letiště slouží německé armádě i spojencům z NATO a nachází se zde základna ukrajinské společnosti Antonov Airlines.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt podle BBC prohlásil, že útok zapadá do dobře známého vzorce ruských hybridních operací v Evropě. Podle něj je nutné počítat s tím, že se Německo stane terčem dalších podobných akcí. Dobrindt zdůraznil, že analýza použité techniky společně se zpravodajskými informacemi jednoznačně dokazuje ruskou vinu. Bezpečnostní složky proto zpřísňují dohled nad klíčovou infrastrukturou v zemi.

V reakci na zjištění vyšetřovatelů oznámil německý ministr zahraničí Johann Wadephul rázná protiopatření. Německo nařídí uzavření ruského konzulátu v Bonnu a ukončí smlouvu týkající se Ruského domu v Berlíně. Tento objekt podle řady pozorovatelů dlouhodobě sloužil k výzvědným aktivitám a šíření ruské propagandy. Wadephul si v souvislosti s tímto rozhodnutím předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva.

Berlín zároveň zavádí přísnější vstupní kontroly pro ruské státní příslušníky. Německá vláda se rovněž zavázala zvýšit tlak na takzvanou stínovou flotilu starých tankerů, které Rusko využívá k obcházení západních sankcí. Němečtí představitelé zdůrazňují, že nepřátelské činy nezůstanou bez odpovědi. Krok Německa vyvolal okamžitou reakci ze strany moskevské diplomacie.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinění odmítl a prohlásil, že Německo důkazy sama nastrčila, aby mohlo Moskvu obvinit. Pro své tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ruské velvyslanectví v Berlíně označilo obvinění za absurdní. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová uvedla, že Rusko odpoví zrcadlovými opatřeními. Zacharová zároveň obvinila Berlín ze sponzorování terorismu kvůli jeho vojenské a ekonomické pomoci Ukrajině.

Spojenci v NATO a Evropské unii vyjádřili Německu plnou solidaritu a podporu. Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil reakci Berlína a označil předložené důkazy za zcela jasné. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila odhodlání čelit ruské agresi a oznámila přípravu dalších sankcí. Polský premiér Donald Tusk v této souvislosti varoval, že Rusko eskaluje napětí v celém regionu.

Německý kancléř Friedrich Merz již dříve varoval, že aktéři nepřátelských činů proti Německu zaplatí vysokou cenu. Vláda v Berlíně plánuje posílit pravomoci svých zpravodajských služeb, které čelily kritice za nedostatečnou razanci. Poslanec Merzovy Křesťanskodemokratické unie Roderich Kiesewetter však přijatá opatření kritizoval jako nedostatečná. Podle něj se Moskva předvolávání velvyslanců pouze směje a Německo by mělo ukázat větší rozhodnost.

K odhalení útoku dochází v citlivém období pro německou politickou scénu. Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se blíží zemské volby, v nichž může výrazně uspět krajně pravicová Alternativa pro Německo. Tato opoziční strana požaduje zastavení pomoci Ukrajině a obnovení vztahů s Ruskem. Německá policie zároveň vyšetřuje nález výbušných zařízení u elektrické rozvodny v Brandenburgu, který způsobil výpadek proudu.