Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, Stefan Kornelius, novinářům v Berlíně jasně sdělil, že tato válka nemá s NATO nic společného. Zdůraznil, že se nejedná o alianční konflikt, neboť NATO funguje jako obranný spolek určený k ochraně vlastního území členských států. Tímto vyjádřením Německo reagovalo na nedělní Trumpovo varování, že spojenci čelí „velmi špatné budoucnosti“, pokud USA nepomohou znovu otevřít tento klíčový námořní koridor.

I německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) ostře odmítl požadavek Trumpa na vojenskou podporu při zajišťování Hormuzského průlivu. Během setkání se svým lotyšským protějškem Andrisem Sprūdsem v Berlíně Pistorius prohlásil, že Německo je ochotno podpořit bezpečnou plavbu diplomatickou cestou, ale vyloučil jakékoli vojenské zapojení.

Ministr obrany se v této souvislosti otevřeně pozastavil nad Trumpovými očekáváními. Položil otázku, co si americký prezident slibuje od zapojení několika evropských fregat, když takovou situaci nedokáže vyřešit samotné mocné námořnictvo Spojených států. Pistorius zdůraznil, že nevidí žádný důvod k tomu, aby žádal Spolkový sněm o mandát pro misi mimo území NATO.

Své vyjádření německý ministr uzavřel jasným vymezením vůči konfliktu. Prohlásil, že se nejedná o válku Německa, a připomněl, že ji Berlín nezačal. Postoj Berlína je tak v tuto chvíli neoblomný. Dokud budou boje pokračovat, Německo se nehodlá zapojit do žádných vojenských operací, které by měly za cíl silou udržet průliv průjezdný.

Kornelius podotkl, že německá vláda si ani není vědoma žádné oficiální žádosti ze strany Spojených států, která by je k takové misi formálně vyzývala. Německá strana navíc Washingtonu připomněla okolnosti vzniku celého konfliktu. Mluvčí kancléře poznamenal, že Spojené státy a Izrael s evropskými partnery zahájení útoků na Írán předem nekonzultovaly. Navíc připomněl počáteční vyjádření Bílého domu, podle kterého nebyla evropská pomoc v této válce ani nutná, ani žádaná.

Tento odmítavý postoj představuje pro kancléře Friedricha Merze výrazný obrat. Na samém počátku operací byl totiž Merz k americko-izraelským úderům mnohem vstřícnější než většina jeho evropských kolegů. Zatímco například francouzský prezident Emmanuel Macron útoky odsoudil jako nezákonné, Merz tehdy navštívil Oválnou pracovnu a ujistil Trumpa, že v otázce svržení režimu v Teheránu jsou na jedné lodi.

S postupujícím časem a narůstajícími ekonomickými dopady na největší evropské hospodářství však německý kancléř začal svůj tón měnit. Merz nyní veřejně dává najevo obavy z absence jasné strategie, která by konflikt v Perském zálivu ukončila. Obava z „nekonečné války“ bez viditelného konce začala v Berlíně převažovat nad původním odhodláním k podpoře Washingtonu.

Kornelius v pondělí vysvětlil, že Německo sice v principu stále souhlasí s cílem dosáhnout politické změny v Íránu, která by vedla k mírovému řešení v regionu, ale stále častěji si klade otázky ohledně zvolené cesty. Cesta silových řešení bez jasného plánu na ukončení bojů vyvolává v německé vládě hlubokou skepsi.

Situaci kancléři neulehčuje ani domácí politika. Merzova vládní koalice čelí tlaku ze strany voličů, kteří pociťují ekonomickou nejistotu a mají strach z další eskalace války. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že německá veřejnost je k vojenskému angažmá na Blízkém východě velmi kritická, což kancléře nutí k opatrnějšímu postupu vůči Trumpovým požadavkům.