Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Na zasedání Rady pro implementaci míru, která dohlíží na dodržování Daytonské mírové dohody z roku 1995, podpořily Spojené státy italského diplomata Antonia Zanardiho Landiho, zatímco Velká Británie, Francie, Německo a většina dalších evropských států se postavily za francouzského zmocněnce pro západní Balkán Reného Troccaze.

Trumpova administrativa současně prosazuje oslabení pravomocí vysokého představitele při vynucování principů Daytonské dohody, která sice ukončila válku, ale nijak nepřispěla ke sjednocení etnicky rozdělené země. Americká ambasáda v Sarajevu vyjádřila zklamání nad neschopností Evropy dosáhnout konsenzu a označila evropskou nerozhodnost za selhání, které nutí Washington zvážit svou další účast v tamních mezinárodních strukturách. Ačkoliv Spojené státy již nemají v Bosně významný počet vojáků, jejich vliv v regionu zůstával prostřednictvím Rady pro implementaci míru zásadní. Další pokus o nalezení kompromisního kandidáta by měl proběhnout na konci tohoto měsíce.

Mezi evropskými představiteli však sílí podezření ohledně skutečných motivů americké politiky na Balkáně, přičemž někteří diplomaté naznačují, že stažení Spojených států by mohlo regionu spíše prospět. Washington v loňském roce zrušil sankce uvalené na proruského srbského separatistického vůdce Milorada Dodika, což následovalo po rozsáhlé lobbistické kampani v americké metropoli.

Spojené státy navíc vyvíjely tlak na odstupujícího vysokého představitele Christiana Schmidta, aby rezignoval poté, co na Dodika uvalil trestná opatření za podkopávání mírové dohody. V téže době se v zemi začaly výrazně angažovat podnikatelské kruhy napojené na rodinu amerického prezidenta, což v dubnu potvrdila i návštěva Donalda Trumpa mladšího v Banja Luce, kde pobýval jako host Dodikova syna.

Političtí analytici se domnívají, že Trumpova administrativa nesprávně odhadla svůj vliv na evropské partnery a mylně předpokládala, že se podřídí americkému diktátu bez předchozích širších konzultací. Neobvykle silné naléhání na zvolení italského diplomata, kterého Washington prosazoval s větším nadšením než samotný Řím, vyvolává otázky o povaze zákulisních dohod. Podle odborníků z think-tanku Democratization Policy Council není současný americký postoj pouze ideologický, ale je výrazně motivován snahou o získání lukrativních energetických kontraktů a hospodářských koncesí v regionu.

Evropští lídři se netají tím, že současné kroky americké diplomacie považují za strategicky neintegrované do širšího regionálního kontextu a ovlivněné komerčními zájmy. Evropská unie, která drží v Bosně a Hercegovině menší mírové síly, se snaží omezit vliv politiků, kteří usilují o rozpad státu. Tlak ze strany Spojených států na uvolnění politických mantinelů pro srbské separatisty tak staví Brusel a Washington do přímého protikladu. Pokud se na nadcházejícím schůzce nepodaří najít shodu na novém vysokém představiteli, hrozí, že institucionální pat prohloubí politickou nestabilitu v celé oblasti.