Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Pro mnoho lidí v Íránu představuje zasazení citelné politické porážky Trumpovi legitimní a samostatný válečný cíl. Tento hněv navíc vychází z osobní roviny kvůli dřívějšímu odstoupení USA od jaderné dohody, sankcionování zabití generála Solejmáního či přímému zapojení do vojenských akcí.

V íránských médiích se nyní detailně sledují Trumpovy klesající preference v průzkumech veřejného mínění, které jsou připisovány nepopulárnosti války a vysokým cenám ropy. Teherán doufá, že pokračující napětí a ekonomická zátěž pro Spojené státy vyvrcholí v době, kdy budou voliči rozhodovat o složení Kongresu.

Tento záměr se naplno projevil v prohlášení íránského náměstka ministra zahraničí Kazema Gharibabadiho, který uvedl, že po vyřešení námořní dopravy v Hormuzském průlivu potrvá přechod k samotné jaderné fázi rozhovorů ještě další dva až čtyři měsíce. Takový harmonogram efektivně odsune zásadní výsledky za termín nadcházejících voleb.

Kromě toho Írán požaduje splnění náročných podmínek, mezi nimiž nechybí zrušení amerických sankcí, ukončení blokády přístavů nebo uvolnění zmrazených aktiv. Pokud tento plán vyjde, Trump půjde k volebním urnám bez jakéhokoliv hmatatelného íránského závazku ohledně jaderného programu, avšak s vysokým účtem za problematický konflikt.

V samotném Íránu však ohledně této strategie panují neshody, neboť někteří analytici a umírnění představitelé varují před podceněním situace a doporučují uzavřít dohodu dříve, než se oslabený americký prezident uchýlí k radikální odvetě. Zastánci tvrdé linie naopak věří, že pokračující tlak přesměruje pozornost americké veřejnosti a omezí možnosti financování dalšího postupu Bílého domu.

Výsledek této konfrontace se tak podle íránských médií nemusí rozhodnout primárně na bojišti, ale právě u volebních norem v USA. Budoucí směřování americké zahraniční politiky tak zůstává pevně spjato s domácím politickým kalendářem.