Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.
Zalužnyj, který armádu vedl v prvních letech ruské invaze, rovněž poznamenal, že schopnosti ukrajinských ozbrojených sil v mnoha směrech překonávají samotnou alianci. Podle jeho slov je prakticky nemožné integrovat se do organizace, která při pohledu na moderní bojiště stále spoléhá na zastaralé doktríny z dob druhé světové války.
Cestu k případnému poválečnému členství navíc blokuje celá řada dalších závažných politických a ekonomických překážek. K přijetí nového člena je nutný absolutní souhlas všech stávajících členů včetně Spojených států, kde administrativa prezidenta Donalda Trumpa zaujímá vůči ukrajinské integraci skeptický postoj a preferuje vyjednané urovnání s Ruskem.
Dalším dlouhodobým problémem pro Kyjev zůstává vysoká míra korupce a nutnost splnit přísná demokratická i ekonomická kritéria. Přestože Ukrajina bojuje o svou existenci, skandály a rezignace vysokých představitelů kvůli podezřením z nekalého jednání nadále komplikují její vyhlídky na hlubší mezinárodní integraci.
Moskva již dříve dala jasně najevo svůj kategorický nesouhlas s ukrajinským členstvím v NATO. Přestože Rusko není členským státem aliance a nemá formální právo vetovat její rozhodnutí, Kreml může mít na konečnou podobu urovnání konfliktu zásadní vliv. Evropské státy navíc opakovaně varují, že rychlé rozšíření by mohło vyvolať další nebezpečnou eskalaci ze strany Ruska.
Bez ohledu na absenci formálního členství v NATO bude Ukrajina i nadále závislá na moderních západních technologiích a vojenském hardwaru. Kyjev již nyní plánuje přechod od staré sovětské techniky k vyspělým strojům, jako jsou francouzské stíhačky Dassault Rafale či švédské Gripeny.
Zkušenosti z probíhajícího konfliktu mezitím ukázaly, že klíčem k obraně země je robustní protit vzdušná obrana, které však Západu citelně schází. Nedávné ničivé útoky ruských balistických raket na Kyjev obnažily mezery v ukrajinském štítu a prezident Volodymyr Zelenskyj proto naléhavě požaduje dodávky dalších systémů Patriot.
Situaci komplikuje fakt, že Spojené státy a jejich spojenci vyčerpali velkou část svých globálních zásob protiraketových střel v jiných konfliktech. Výroba náhradních interceptorů je navíc extrémně pomalá a náročná, přičemž zprovoznění případné licenční výroby přímo na Ukrajině by zabralo roky.
Ukrajina tak bude muset spoléhat především na vlastní síly a adaptabilitu, aby v nadcházejícím období dokázala odolat stupňujícím se útokům. Budoucnost země v bezpečnostní architektuře Evropy se tak bude tvořit spíše skrze bilaterální dohody a technologickou soběstačnost než skrze formální brány atlantické aliance.
Související
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 1 hodinou
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 2 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák