Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.
Ruské ministerstvo obrany podle webu Politico přiznalo, že se na železniční infrastrukturu zaměřuje záměrně. Podle Moskvy jde o strategii směřující ke zničení logistických tras, které slouží k přepravě zahraničních zbraní pro ukrajinskou armádu. Představitelé státního dopravce Ukrzaliznytsia však upozorňují, že cíle této kampaně jsou podstatně širší. Podle nich se Rusko snaží odříznout příhraniční komunity, vyvolat paniku mezi obyvateli a zcela paralyzovat národní hospodářství.
K intenzivnějšímu lovu na vlaky začalo ruské vojsko využívat antény s mřížkovou sítí. Tato technologie umožňuje bezpilotním prostředkům předávat si signál mezi sebou nebo se připojovat k pozemním vysílačům v Bělorusku a na okupovaných územích. Operátoři díky tomu mohou drony řídit v reálném čase bez ohledu na opatření elektronického boje a zasahovat i pohybující se cíle. První vážné útoky tohoto typu vedly k zavedení nových evakuačních protokolů.
Hlavní hrozbu pro železnici představují bezpilotní letouny s proudovým pohonem, proti kterým Ukrajina zatím nemá plně účinnou obranu. Ministerstvo obrany sice spolupracuje s výrobci na vývoji nových protiopatření, dopravce však musel připravit i náhradní logistické modely. V případě zastavení nebo zasažení vlaků jsou cestující operativně přepravováni autobusy. Přestože k většině úderů dochází do dvou set kilometrů od frontové linie, geografický dosah útoků se neustále rozšiřuje.
Díky opěrným bodům a opakovačům signálu v Bělorusku dokáží ruské drony zasahovat i oblasti na západě Ukrajiny. Příkladem je nedávný úder v blízkosti polských hranic, kde dron zasáhl vlak krátce poté, co ze stanice odjel spoj s evropskými bezpečnostními poradci a bývalými západními lídry. Podle ukrajinského dopravce bylo pravděpodobným cílem útočníků právě toto diplomatické vozidlo, které však odjelo dříve oproti plánovanému harmonogramu.
Zástupci Ukrajiny zdůrazňují, že cílením na západní oblasti chce Moskva zvýšit riziko pro zahraniční hosty, partnery i novináře. Záměrem je vyvolat strach z cestování na Ukrajinu a mezinárodně zemi izolovat. Jedna z cestujících z jiného vlaku popisovala, jak musela z důvodu hrozby úderu dvakrát evakuovat. Železniční personál nařídil cestujícím opustit vagóny a rozptýlit se co nejdále od kolejiště ještě předtím, než se dron přiblížil.
Provozovatel dráhy čelí obrovskému nedostatku finančních prostředků na opravy i nákup nových lokomotiv. Pořízení jednoho nového stroje vychází přibližně na pět milionů eur. Přestože Ukrajině pomáhá Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Světová banka, tempo ničení je příliš rychlé a dostupné zdroje nestačí. Krizovou situaci prohlubuje také odlišný technický standard ukrajinské železniční sítě.
Ukrajinská železnice totiž využívá širokorozchodné koleje o rozchodu patnáct set dvacet milimetrů, zatímco většina Evropy používá standardní rozchod. Vhodnou techniku k rychlému převodu tak mohou poskytnout pouze pobaltské státy a Finsko. Litevská vláda již přislíbila zaslání lokomotiv v rámci zimního balíčku pomoci a jednání probíhají i s dalšími partnery. Ukrajinští železničáři připravují různé provozní scénáře, zastavení provozu vlaků však kategoricky odmítají.
Související
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák