Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Platforma funguje jako takzvaná superaplikace, která v sobě spojuje širokou škálu služeb od bankovnictví přes zprávy až po státní agendu. Konceptem připomíná čínskou aplikaci WeChat, jež slouží jako hlavní nástroj tamní státní kontroly nad obyvatelstvem. Na rozdíl od Číny však byla tato technologie v Rusku vnucena populaci, která byla dlouho zvyklá na relativně volný přístup k internetu. Aplikace v sobě obsahuje řadu mikroaplikací zaměřených na každodenní život.

Forenzní výzkum odborníků z Michiganské univerzity nyní odhalil rozsáhlé sledovací schopnosti tohoto softwaru. Docentka počítačových věd Roya Ensafi pro The Guardian uvedla, že systém představuje v podstatě zadní vrátka do celého ekosystému zařízení uživatele. Aplikace dokáže bez vědomí majitele pořizovat snímky obrazovky, číst zprávy, sledovat platby a vystupovat pod identitou uživatele. Výzkumníci zároveň varují, že přes ni lze do zařízení vkládat kód a spouštět kybernetické útoky.

K používání platformy jsou systematicky tlačeni zaměstnanci státní správy, učitelé, studenti i žáci. Učitelka z jedné z moskevských škol potvrdila, že vedení nařídilo přesunout veškerou komunikaci s rodiči i zadávání domácích úkolů výhradně do rozhraní aplikace Max. Podobné zkušenosti mají i vysokoškolští studenti v Petrohradu, kterým byl přístup do budov a na koleje podmíněn generováním QR kódů v této aplikaci. Lidé vnímají, že nemají faktickou možnost odmítnout.

Mezi ruskou politickou a podnikatelskou elitou je však používání nového nástroje podle zdrojů z těchto kruhů spíše hrané. Lidé z okolí Kremlu si pro tyto účely pořizují vedlejší telefony výhradně s instalací aplikace Max, aby vyhověli oficiálním požadavkům. Pro běžnou denní komunikaci a soukromé rozhovory nadále preferují šifrované služby jako Telegram nebo Signal. V politických kruzích tak nová platforma ve skutečnosti k reálným rozhovorům téměř neslouží.

Aplikace zatím nedokázala plně nahradit Telegram ani v roli hlavního zdroje zpravodajství, neboť veřejné kanály zde dosud nejsou dostatečně rozvinuté. Běžní uživatelé se sice shodují na moderním vzhledu rozhraní, současně ale vyjadřují obavy ze ztráty soukromí a neustálého dohledu. Mnozí z nich přiznávají, že aplikaci používají pouze ze zvyku a z důvodu, že alternativní zahraniční platformy se stávají těžko dostupnými.

Podle profesorky Ensafi představuje ruský postup varovný příklad rychlého budování digitálního autoritářství. Zatímco Číně trvalo vybudování podobného systému kontroly třicet pět let, Rusku k prosazení státně kontrolovaného internetu stačila pouhá dekáda. Vyvinutý model podle výzkumníků může sloužit jako návod pro další autoritářské režimy ve světě. Společnost VKontakte ani provozovatelé aplikace Max na žádosti o vyjádření nereagovali.