Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

Během třídenního hlasovacího maratonu voliči rozhodují o obsazení všech 450 křesel v dolní komoře ruského parlamentu. Očekává se jednoznačné vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která podporuje prezidenta Vladimira Putina a dominuje domácí scéně již déle než dvě desetiletí. Hlasování se navíc koná i na územích Ukrajiny, která jsou pod kontrolou ruské armády. Jedná se o Krym a části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti.

Ruská politická scéna postrádá jakoukoli reálnou opozici, neboť většina kritiků režimu byla zablokována, uvězněna nebo byla nucena odejít do zahraničí. Podle moskevského politického analytika Andreje Kolesnikova funguje v zemi strnulý osobnostní režim s institucemi, které volby pouze napodobují. Hlavním cílem tohoto hlasování je demonstrovat veřejnosti takzvaný efekt většiny a vyvolat dojem široké podpory prezidentské politiky. Ti, kdo vůči tomuto směřování vystupují, jsou režimem označováni za odpadlíky a nepřátele.

Jediná registrovaná protiválečná strana Jabloko byla z volebního klání vyřazena rozhodnutím Nejvyššího soudu. Zákaz přišel těsně po její původní registraci na základě žaloby prokremelské nacionalistické strany Rodina, která ji obvinila ze zahraničního financování a porušení autorských práv. Vedení Jabloka považuje tento krok za ryze politicky motivované rozhodnutí. Spoluzakladatel strany Grigorij Javlinskij uvedl, že režim byl zaskočen nečekanou vlnou podpory, kterou strana získala díky svým výzvám k okamžitému příměří na Ukrajině.

V moskevské centrále strany Jabloko funguje počítadlo dnů od začátku konfliktu, umístěné vedle reprodukce obrazu s pyramidou lidských lebek od malíře Vasilije Věreščagina. Javlinskij zdůraznil, že kandidáti připuštění k volbám bezvýhradně podporují současnou linii Kremlu. Podle něj Rusko selhalo v demokratických reformách a vytvořilo autoritářský systém, který nedokáže čelit reálné volební soutěži. Jednou z cest vpřed je podle zástupců strany zahájení diplomatických jednání s Kyjevem, Evropou a Spojenými státy.

Volby se konají na pozadí rostoucího sociálního napětí a dopadů vleklého válečného konfliktu na samotné ruské obyvatelstvo. Ukrajinské útoky bezpilotních prostředků hluboko uvnitř ruského území narušily představu, že se válečné události běžných občanů netýkají. Zásahy ruských rafinérií vedly v řadě velkých měst k rozsáhlému nedostatku pohonných hmot a tvorbě dlouhých front u čerpacích stanic. Současně se zvyšuje tlak na už tak zatíženou válečnou ekonomiku v důsledku útoků na největší internetové prodejce.

Nálada mezi samotnými voliči v Moskvě odráží všudypřítomnou obavu z budoucího vývoje. Obyvatelka metropole Raisa uvedla, že by si přála zvolení způsobilých lidí, kteří budou myslet na potřeby obyčejných občanů. Na otázku ohledně svých nadějí vyjádřila přání, aby v zemi zavládl mír a celý konflikt co nejdříve skončil. Další z dotázaných, třiašedesátiletá Marina Alexandrovna, zmínila, že sice neví, pro koho bude hlasovat, ale k volbám chodí vždy s vědomím, že záleží především na tom, kdo počítá hlasy.

Moskevské úřady zavedly hmotné motivace pro obyvatele hlavního města, kterým za elektronické hlasování nabízejí věcné ceny a body. Kritici tento systém zpochybňují a upozorňují na jeho nízkou transparentnost ve srovnání s klasickými papírovými lístky. Významnou novinkou letošních voleb je účast 186 válečných veteránů z bojů na Ukrajině, kteří kandidují do Státní dumy. Více než 1 500 dalších bývalých vojáků se pak uchází o regionální a komunální posty v rámci vládního programu Čas hrdinů.

Rusko dlouhodobě kritizuje Ukrajinu za to, že během války nepořádá volby, a zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinská ústava však konání voleb v době válečného stavu jednoznačně zakazuje. Političtí experti se shodují, že výsledky ruských voleb poslouží především k upevnění mandátu Vladimira Putina a legitimizaci dalšího vedení válečných operací i vnitřních represí. Ruský prezident nadále zdůrazňuje nutnost řešení takzvaných kořenových příčin konfliktu a dosažení původních cílů v podobě demilitarizace a podrobení Ukrajiny.