Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Ohledně zastoupení slovenské strany na summitu se v médiích objevily odlišné informace. Ukrajinská prezidentská kancelář původně uváděla, že předsedu vlády na akci zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Úřad vlády Slovenské republiky však později pro agenturu TASR tyto zprávy upřesnil. Podle oficiálního vyjádření slovenské strany zastupuje Fica na Ukrajině státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky Marek Eštok.

Program plánované návštěvy zahrnoval celou řadu jednání s významnými představiteli. Slovenský premiér se měl na Ukrajině setkat mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na programu byla také schůzka s novým ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým. Součástí plánovaných rozhovorů mělo být rovněž setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Ještě před zrušením cesty se Robert Fico vyjádřil k bezpečnostní situaci během své čtvrteční návštěvy Prešova. Slovenský premiér na tomto místě veřejně formuloval své obavy z dalšího vývoje konfliktu na Ukrajině. Prohlásil, že situace z hlediska možnosti celoevropského vojenského konfliktu nebyla nikdy tak vážná a vypjatá jako v současnosti. Výslovně vyjádřil naději, že při návratu z Ukrajiny nebude tak skeptický, jako byl ve chvíli svého projevu.

Během svého vystoupení v Prešově předseda vlády zdůraznil, že si nepřeje zapojení Slovenska do jakéhokoli válečného konfliktu. Tento postoj zmínil přímo v kontextu článku 5 Severoatlantické smlouvy. Dané ustanovení stanovuje, že ozbrojený útok proti jedné členské zemi NATO je považován za útok proti všem členským státům. Fico v této souvislosti jasně formuloval své priority ohledně bezpečnostní politiky státu.

Během svého vystoupení před studenty a zaměstnanci nemocnice v Prešově podle webu Kyiv Post a agentury TASR prohlásil, že udělá vše pro to, aby Slovensko nebylo zataženo do války. Zároveň podrobil ostré kritice současnou rétoriku evropských lídrů, kterou označil za stále bojovnější. Ve svém projevu se tázal, s kým a proč by měla Evropa vlastně bojovat.

Fico ve své řeči vůbec neoznačil Rusko za potenciálního agresora nebo bezpečnostní hrozbu pro evropský kontinent. Místo toho obvinil evropské představitele, že tématem války pouze odvádějí pozornost od jiných závažných problémů. Mezi nimi zmínil například nelegální migraci, slabou konkurenceschopnost či vysoké ceny energií. Podle jeho slov si nelze představit, že by Slovensko poslalo tisíce vojáků do boje bez jasného důvodu.

Slovenský předseda vlády odmítl myšlenku, že by na základě aktivace článku 5 musela jeho země mobilizovat tisíce vojenských příslušníků. Položil otázku, zda si někdo dokáže představit situaci, kdy by Slovensko dostalo rozkaz připravit pět až deset tisíc vojáků k vyslání do boje. Zdůraznil, že nechce, aby se jeho vlast stala součástí jakéhokoli vojenského střetu kvůli nějakému článku smlouvy. Zopakoval svůj závazek udržet zemi mimo jakýkoli ozbrojený konflikt.

Slovensko je členem Severoatlantické aliance od roku 2004 a uplatnění článku 5 stanovuje, že ozbrojený útok proti jedné členské zemi je považován za útok proti všem. Mechanismus kolektivní obrany však automaticky nevyžaduje po žádném státu vyslání předem určeného počtu vojáků. Podle oficiálního výkladu NATO si každá členská země sama určuje krok, který považuje za nezbytný k pomoci napadenému spojenci, přičemž použití vojenské síly je pouze jednou z možností. Ficův popis povinného nasazení tisíců vojáků tak neodpovídá skutečným smluvním pravidlům.

Slovenský premiér patří k málu evropských politiků, kteří se po roce 2022 zúčastnili vojenské přehlídky v Moskvě při příležitosti 9. května. Dlouhodobě kritizuje poskytování vojenské pomoci Ukrajině a opakovaně vyzývá k zahájení mírových jednání s Ruskem. Po jeho návratu k moci sice slovenská vláda ukončila státní vojenskou pomoc Kyjevu, nicméně komerční prodeje zbraní ze strany slovenských firem pokračují i nadále.

Plnoformátová ruská invaze na Ukrajinu trvá od února 2022 a evropské vlády v reakci na ni výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Lídři evropských států varují, že pokud nebude Rusko na Ukrajině zastaveno, může představovat širší hrozbu pro celý kontinent, a navrhují vytvoření Evropské bezpečnostní rady. Evropa navíc čelí nárůstu hybridních útoků, které zahrnují výskyty ozbrojených dronů v blízkosti komerčních letišť a vojenských základen či žhářské útoky podporované Moskvou v Polsku a Velké Británii.