Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

Zalužnyj prohlásil, že moderní vojenství se zásadně odklonilo od tradičních představ. Bojiště je dnes definováno robotickými systémy, sítěmi senzorů a umělou inteligencí. Podle něj se na frontě vytvořila „robotická zóna zabíjení“ sahající do hloubky nejméně 25 kilometrů, která v kombinaci s přesnými údery na logistiku radikálně mění způsob, jakým armády musí operovat a spravovat své zdroje.

Klíčovým posunem je podle generála přechod od drahých přesných zbraní 20. století k „opotřebovávací válce“, v níž dominují levné, masově vyráběné systémy. Tato nová realita zpochybňuje schopnost i bohatých zemí vést dlouhotrvající konflikty. Zalužnyj varoval, že energetická bezpečnost se stala stejně důležitou jako obrana území, protože ochrana infrastruktury dnes přímo určuje výsledek války.

Velkou pozornost věnoval Zalužnyj nutnosti převést stát na válečnou ekonomiku, což označil za největší výzvu pro Ukrajinu. Zatímco Rusko tento „vojenský parní válec“ úspěšně rozjelo, tradiční západní modely s centralizovanými továrnami a dlouhými dodavatelskými řetězci jsou podle něj již zastaralé a zranitelné. Válka budoucnosti bude podle jeho slov válkou autonomních a poloautonomních robotických systémů.

Bývalý vrchní velitel rovněž kritizoval současný mezinárodní řád. Varoval před destabilizací institucí a poukázal na to, že stará pravidla již nefungují, zatímco nová ještě nebyla formulována. Zvláště varoval před politikou nerespektování mezinárodního právního rámce, která může vést k úplnému zničení stávajícího systému, čehož Rusko obratně využívá ve svůj prospěch.

V otázce ukončení konfliktu Zalužnyj důrazně varoval před ukvapenými a vynucenými dohodami. Přirovnal současné snahy o rychlá řešení k Mnichovské dohodě z roku 1938 a připomněl, k jakým katastrofálním následkům pro Evropu i USA tehdy takový postup vedl. Místo krátkodobých oprav vyzval k budování technologických aliancí a k izolaci Ruska skrze neúprosné ekonomické sankce.

Zalužnyj se domnívá, že rekonstrukce Ukrajiny musí začít okamžitě, aniž by se čekalo na mírovou dohodu, která „možná nikdy nepřijde“. Navrhl vytvoření nového formátu mírotvůrců, kteří by nebojovali, ale zaměřili se na obnovu kritické infrastruktury. Právě zbavení agresora možnosti vést válku skrze ekonomický tlak považuje za jediný účinný mechanismus k jejímu ukončení.

V závěru projevu se Zalužnyj dotkl i citlivého tématu výbuchů na plynovodu Nord Stream z roku 2022. Odmítl jakoukoli spojitost s touto událostí a pozastavil se nad tím, proč je v Evropě vedena tak intenzivní debata o ochraně infrastruktury, kterou považuje v podstatě za ruský majetek. Ačkoliv připustil, že každá válka jednou skončí, konkrétní scénář pro tu ukrajinskou nepředpověděl.