Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

Nový prezident Britské obchodní komory Andy Haldane vyjádřil v rozhovoru pro BBC přesvědčení, že pokud vláda neobdrží jiné instrukce, začne patnáctiprocentní sazba platit již zítra. Podle něj měla Británie dosud s USA vyjednanou desetiprocentní sazbu. Pokud se Trumpovo rozhodnutí potvrdí, Británie se podle Haldanea ocitne na chvostu pomyslné tabulky zemí, které víkendová opatření zasáhla nejhůře.

Podobně znepokojená je i německá podnikatelská konfederace BDI, která vyzvala Evropskou unii k okamžitému jednání s USA. Prezident BDI Peter Leibinger zdůraznil, že rozhodnutí vytváří obrovskou nejistotu pro transatlantický obchod. Podle něj firmy na obou stranách oceánu naléhavě potřebují jistotu při plánování a spolehlivé obchodní podmínky, kterých lze dosáhnout pouze skrze transparentní dialog.

Americký zmocněnec Greer sice v neděli pro televizi CBS zopakoval, že USA nehodlají odstoupit od dohod uzavřených s partnery, jako jsou Británie, EU, Japonsko či Švýcarsko, ale nervozita přetrvává. „Chceme, aby pochopili, že tyto dohody budou dobré. Budeme si za nimi stát a očekáváme, že naši partneři udělají totéž,“ prohlásil Greer.

Evropská unie reagovala na situaci velmi ostře a vyzvala Spojené státy, aby neustupovaly od dohody uzavřené loni v červenci. V oficiálním prohlášení unie zdůraznila, že „dohoda je dohoda“ a jakožto největší obchodní partner Spojených států očekává, že USA dodrží své závazky. Evropské akciové trhy na nejasnou situaci již reagovaly poklesem.

Další vrstvou problému je pochybnost o samotné legálnosti nových cel. Trump se tentokrát opírá o sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tato norma dává prezidentovi pravomoc zavádět přirážky a dovozní omezení v případě problémů s mezinárodní platební bilancí. Experti však upozorňují, že v éře plovoucích směnných kurzů je existence takového problému v USA dosti sporná.

Bývalá první náměstkyně ředitele Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová včera prohlásila, že Spojené státy žádný zásadní problém s mezinárodními platbami nemají. Ekonom Atakan Bakiskan z banky Berenberg doplnil, že nové sazby pravděpodobně narazí u soudů. Podle něj současný obchodní deficit USA nesplňuje zákonnou podmínku „velkého a vážného“ deficitu platební bilance.

Jelikož sekci 122 dosud žádný americký prezident nevyužil, případné právní spory mohou trvat velmi dlouho. Právní experti se také pozastavují nad tím, co přesně definuje „velký a vážný“ deficit, což celou situaci činí ještě nepřehlednější. Podnikatelský sektor v Evropě tak s napětím očekává, jaká pravidla budou v transatlantickém obchodu platit v nadcházejících hodinách.